Libyjská pobřežní stráž zadržela 71 migrantů, mezi nimi čtyři ženy a dvě děti, kteří se chtěli přes Středozemní moře dostat do Evropy. Všechny vrátila zpátky do metropole Tripolisu, informovala dnes agentura AP s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).
Jak IOM napsala na twitteru, migrantům byla humanitárními pracovníky poskytnuta potřebná pomoc a jídlo. Podle mluvčí organizace bylo letos takto zatím zadrženo téměř 5000 migrantů, kteří chtěli opustit Libyi. Další velké množství běženců se nicméně pohřešuje.
‼️ Last night 71 migrants were returned to Tripoli #Libya by the coast guard and spent the night onboard the crowded vessel.So far this year, nearly 5,000 migrants who attempted to flee Libya were returned and arbitrarily detained. Many remain unaccounted for. pic.twitter.com/O8eSq9md7P
— Safa Msehli (@msehlisafa) June 25, 2020
Lidskoprávní organizace kritizují, že se běženci v Libyi často stávají terčem útoků, ale i obchodů nejrůznějších ozbrojených skupin. Jsou podle nich rovněž drženi v přeplněných detenčních centrech bez dostatku vody i jídla.
Libye, kde od roku 2011 trvá občanský konflikt, je výchozím bodem pro značný počet afrických a arabských uprchlíků, kteří se chtějí dostat do Evropy. Podle odhadů IOM od roku 2014 při těchto plavbách přišlo život přes 20.000 lidí. Evropská unie v minulých letech znásobila spolupráci s Libyí, jejíž pobřežní stráž má přílivu migrantů bránit.
Letos EU ukončila operaci Sophia zaměřenou proti převaděčům a místo toho schválila nový systém jménem Irini. Umožňuje nasadit lodě i letadla a jeho cílem je také dohlížet na zákaz dovozu zbraní do Libye.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Ústavní soud zrušil kontroverzní zákonnou úpravu, která umožňovala školám vypisovat pro děti ukrajinských uprchlíků oddělené termíny zápisů do základních škol. Soud konstatoval, že tato pravidla byla diskriminační a v rozporu s ústavním právem na vzdělání, které náleží každému bez rozdílu národnosti či státního občanství.
uprchlíci , Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) , Libye
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 18 minutami
Volby v Maďarsku: Po sečtení 22 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.
Aktualizováno před 1 hodinou
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.
před 3 hodinami
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Maďarský volební systém patří k těm nejsložitějším v Evropě i na celém světě. Pokud se chcete zorientovat v tom, jak se dnes rozhoduje o složení tamního jednokomorového parlamentu, přinášíme vám stručný přehled jeho fungování.
před 4 hodinami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.
před 5 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.
před 6 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
před 8 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
před 9 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 10 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 11 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 12 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.
Zdroj: Libor Novák