Ničivé přírodní katastrofy nabírají na síle. Jaké je řešení?

NÁZOR – Nic než prach a kosti – to je podle editorialu amerického serveru Washington Post chmurný popis nálezu ostatků některých obětí ničivých a rozsáhlých požárů v severní Kalifornii, který dokazuje jejich hrůzu. Prestižní deník v té souvislosti prezentuje obavu, že popírání klimatických změn ze strany Bílého domu intenzitu devastujících bouří a lesních požárů pouze posílí.

Vyvstávají klíčové otázky

O život přišlo nejméně 38 lidí, včetně čtrnáctiletého chlapce, připomíná washingtonský server. Dodává, že tělo hocha byla nelezeno na příjezdové cestě jeho domu, z něhož se snažil uprchnout. Zahynula také osmadvacetiletá, na vozíčkové křeslo upoutaná žena a manželský pár, který nedávno oslavil pětasedmdesátileté výročí svatby, uvádí editorial.

Krom ztracených životů oheň zničil zhruba 5700 domovů a sídel firem, bilancuje Washington Post. Konstatuje, že některé čtvrti se změnily v pouhé doutnající ruiny. Spáleno bylo také 220 tisíc akrů půdy, včetně vzácných vinic, dodává americký deník.

Nebezpeční přitom není zcela zažehnáno, jelikož některá ohniska požáru stále hoří, varuje vlivný server. Odkazuje na obavy úřadů, že návrat silnějšího větru by mohl přinést další katastrofu.

„Období požárů je součástí života v Kalifornii,“ připouští Washington Post. Deklaruje, že tamní obyvatelé si toho jsou vědomi a po horkých, suchých letních měsících se na něj připravují. Události, které začaly minulou neděli, jsou však bezprecedentní, a proto je třeba čelit otázce, co tento nejničivější týden lesních požárů v dějinách Kalifornie způsobilo, soudí prestižní deník.

Guvernér státu Kalifornie Jerry Brown z demokratické strany ukazuje prstem na klimatickou změnu, konstatuje editorial. „S oteplujícím se klimatem, suchým počasím a menší vlhkostí k těmto katastrofám dochází a bude docházet i nadále a musíme být připraveni to tlumit, což bude stát hodně peněz,“ cituje Washington Post politikovy obavy.

Žádný konkrétní požár přitom nelze jasně spojit s klimatickou změnou, kontruje vlivný server. Zmiňuje také další faktory, například stále se rozšiřující výstavbu, těžbu a pastviny, které k tragédii zajisté přispěly.

Trumpův přístup věci pouze zhoršuje

„Vědci však říkají, že existuje jasné spojení mezi globálním oteplováním a nárůstem rozsahu a četnosti lesních požárů na západě (Spojených států) v posledních letech,“ pokračuje editorial. Odkazuje například na experta LeRoye Westerlinga, který v rozhovoru pro televizi CBS News prohlásil, že klimatická změna je problémem, jež se projeví prakticky všude a varoval před obdobími sucha a dešťů, která budou v budoucnu mnohem extrémnější než dnes.

Zatímco se Kalifornie připravuje na úkol v podobě náročné obnovy infrastruktury, Texas, Floridu, Portoriko a další lokality letos naopak zasáhly bezprecedentně ničivé hurikány, připomíná americký deník. Doplňuje, že v daných místech stále probíhá teprve úklid po katastrofách a v případě Portorika začínají opravy.

Podle washingtonského serveru nastal přirozený čas začít hovořit o možné roli, kterou v uvedených katastrofách hraje klimatická změna. Součástí této debaty by měla být i opatření, které mohou Spojené státy podniknout, aby globální oteplování zpomalily, doporučuje editorial.

„Namísto toho máme administrativu, která odmítá byť jen brát v potaz možnost takového spojení a ještě méně mluvit o řešení,“ kritizuje Washington Post. Za ještě horší označuje kroky Trumpovy administrativy, které míří opačným směrem – odstoupení od pařížské klimatické dohody, revize pravidel pro emise elektráren či dosazování popíračů změn klimatu do klíčových vládních agentur.

Takový přístup, bohužel, pouze zvyšuje pravděpodobnost a frekvenci tragédií podobných té, k níž došlo v oblasti kalifornských vinic, deklaruje závěrem prestižní deník.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) globální oteplování Požáry v USA Požáry

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy