Americká armáda se chystá na válku s KLDR

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v poslední době opět vystupňoval napětí v regionu. Jeho režim otestoval několik nových raket a vše bylo doprovázeno rétorikou o „vymazání USA a všech nepřátel ze světa“. Americká armáda se tak podle slov ministra obrany Jamese Mattise začala zcela vážně zabývat možností, že na Korejském poloostrově dojde k ozbrojenému konfliktu.

Během prosince proběhla na území Spojených států dvě specializovaná cvičení. Během prvního nacvičovali američtí vojáci ze základny Fort Bragg (Severní Karolína) vrtulníkový výsadek pod palbou. Počty nasazené techniky možná neohromí na první pohled (48 vrtulníků), přesto se ale jedná o největší vojenské vzdušné cvičení za poslední roky.

O dva dny později pak v Nevadě (letecká základna Nellis) provedlo cvičný seskok na 119 výsadkářů z elitní americké 82. výsadkové divize. V souvislosti s tím proběhl též nácvik mobilizace, během kterého více než tisícovka záložníků nacvičovala bleskovou aktivaci a přesun na zámořské bojiště.

Počítá se rovněž s tím že během zimních olympijských her (uskuteční se v únoru v Jižní Korei) bude v regionu přítomno větší množství vojáků z amerických speciálních sil. Nárůst vojenské aktivity americké armády se tak dává do přímé spojitosti s napětím na Korejském poloostrově.

Ministr Mattis sice nedávno prohlásil že by válka se Severní Koreou byla katastrofou, neponechává ale nic náhodě. A to zvláště ve chvíli kdy jeho nadřízený prezident Trump mluvil o „totálním zničení Severní Korei“. Nepřekvapí tak fakt, že dle vyjádření řady vysokých důstojníků proběhla nedávná cvičení na základě přímé Mattisovy žádosti.

Pro americkou armádu se do jisté míry jedná o novou situaci. V posledních téměř dvou dekádách se Američané v rámci výcviku zaměřovali na nekonvenční konflikty. Jejich jednotky v Iráku či Afghánistánu čelily povětšinou nepravidelným polovojenským jednotkám, jež vyznávaly partyzánský způsob boje.

Teď se musí americká armáda (alespoň částečně) přeorientovat na potenciální konflikt s pravidelnou armádou, jež bude disponovat systémem obranných postavení včetně vlastní protivzdušné obrany.

S tím souvisí i některé nové požadavky v oblasti výzbroje. Američané například plánují rapidně zvýšit počet střel Trident. Jedná se o balistickou raketu odpalovanou z ponorek (v současné době jimi disponuje 14 amerických ponorek). Představitelé armády považují Tridenty za vhodný prostředek k vyřazení raketových sil severokorejského režimu.

Americká armáda požadavkem na zvýšení počtu raket reaguje též na vývoj v Rusku, Číně a dalších zemích. Uniklý interní dokument Pentagonu totiž uvádí že „zatímco USA postupně snižovaly svůj jaderný arzenál, Rusko a Čína se vydávají přesně opačnou cestou“. Dokument si dále všímá zvýšené snahy Severní Korei vlastnit jadernou zbraň.

Přese všechny vojenské přípravy je ale nadále americkou prioritou diplomatické řešení krize. Ministr zahraničí Rex Tillerson se snaží dostat Kim Čong-una k jednacímu stolu. Používá k tomu kombinaci ekonomických sankcí a jednání s lokálními spojenci (například Austrálií). Jeho snahou je též zapojit do procesu další země jichž se vývoj v regionu bytostně týká, zejména pak Rusko a Čínu.