Macron řečnil v americkém Kongresu: Evropa a USA musí společně čelit výzvám

Washington - Francie a Spojené státy při sobě stály za druhé světové války a stojí i nyní v boji proti terorismu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém dnešním projevu v Kongresu USA. Obě země mají podle něj specifický vztah. Jak Macron dodal, Evropa a Spojené státy musí společně čelit globálním výzvám. Kritizoval přitom izolacionismus a extrémní nacionalismus. Pokud jde o dohodu s Íránem o jaderném programu, Francie od ní neustoupí, zdůraznil prezident.

"Naše pozice je jasná, Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Ne nyní, ne za pět let, ne za deset let; nikdy. Tato politika by nás ale nikdy neměla dovést k válce na Blízkém východě," prohlásil francouzský prezident. "Je třeba respektovat suverenitu zemí, jako je Írán. Takže na jednu stranu nebuďme naivní, na druhou stranu ale nevyvolávejme nové války," dodal s tím, že je třeba neopakovat na Blízkém východě chyby z minulosti.

Macron má na dohodu světových mocností s Teheránem o omezení íránského jaderného programu odlišný názor než Donald Trump. Zatímco francouzský vůdce je jejím zastáncem, jeho americký protějšek již několikrát pohrozil, že Spojené státy od této dohody odstoupí, pokud nebudou vyjednány výhodnější podmínky.

"Francie od dohody neustoupí, podepsala ji," zdůraznil Macron. Nicméně dodal, že se s Trumpem shodli, že by bylo možné vypracovat určitou "komplexnější dohodu", která by byla odpovědí na nynější obavy. Podle Macronova názoru se současné dohody nelze zbavit, když nemáte v záloze nějakou lepší variantu.

Írán v minulosti opakovaně pohrozil Spojeným státům vážnými důsledky, pokud se Trump rozhodne od dohody odstoupit. Írán ujednání uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly vedle Francie a USA také Británie, Německo, Čína a Rusko. Jejím účelem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Dohoda má ale časově omezenou platnost a podle Trumpa, stejně jako podle Izraele, nakonec Íránu nezabrání obstarat si jaderné zbraně.

Francouzský prezident ocenil blízkou spolupráci Paříže a Washingtonu pokud jde o Sýrii. Francouzi a Američané se společně s Británií podíleli na úderu na syrská chemická zařízení v odvetě za údajný chemický útok v Dúmě. "Byl to jeden z nejlepších příkladů silného multilateralismu," uvedl o společné akci Macron a poděkoval rovněž vojákům za to, že "odvedli velmi dobrou práci".

Macron v Kongresu vystoupil na závěr své třídenní návštěvy Spojených států. Hovořil zhruba tři čtvrtě hodiny anglicky a již při svém příchodu si vysloužil bouřlivé přivítání. Dlouhé minuty si podával ruce s kongresmany a během projevu si několikrát vyslechl potlesk vestoje a souhlasné výkřiky. Své posluchače přitom několikrát i rozesmál. Například když se zmínil o tom, jak se v 18. století potkali v Paříži francouzský filozof Voltaire a jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin. Jejich setkání prý bylo velmi vřelé - podali si ruce a následně se i políbili na tvář a poplácali po ramenou. "Může vám to něco připomínat," dodal Macron ve zjevné narážce na to, jak se vždy srdečně zdraví s Trumpem.

"Nacházíme se v kritickém okamžiku, je potřeba rychle jednat, abychom ochránili mezinárodní instituce, jako je OSN a NATO," uvedl mimo jiné francouzský prezident a zdůraznil důležitost svobody a dodržování lidských práv. Rovněž je podle něj třeba bojovat proti takzvaným fake news, tedy proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, a rovněž proti teroristické propagandě.

Američané a Evropané žijí podle Macrona "v období plném zlosti a strachu" v souvislosti s globálními hrozbami. "Máme dvě možnosti, co dělat: první je uchýlit se k izolacionismu a extrémnímu nacionalismu... tím, že se uzavřete před světem, ale evoluci, která ve světě probíhá, nezastavíte," řekl. Druhou možností je nechat oči otevřené a spolupracovat. "Když se rozhodneme otevřít oči, budeme silnější," dodal.

Vyslovil se i k tématu ekologie. "Musíme nechat našim dětem obyvatelnou planetu," zdůraznil s tím, že neexistuje žádná "planeta B".

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Více souvisejících

Emmanuel Macron ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 5 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 8 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 13 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy