Washington - Francie a Spojené státy při sobě stály za druhé světové války a stojí i nyní v boji proti terorismu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém dnešním projevu v Kongresu USA. Obě země mají podle něj specifický vztah. Jak Macron dodal, Evropa a Spojené státy musí společně čelit globálním výzvám. Kritizoval přitom izolacionismus a extrémní nacionalismus. Pokud jde o dohodu s Íránem o jaderném programu, Francie od ní neustoupí, zdůraznil prezident.
"Naše pozice je jasná, Írán nikdy nesmí mít jadernou zbraň. Ne nyní, ne za pět let, ne za deset let; nikdy. Tato politika by nás ale nikdy neměla dovést k válce na Blízkém východě," prohlásil francouzský prezident. "Je třeba respektovat suverenitu zemí, jako je Írán. Takže na jednu stranu nebuďme naivní, na druhou stranu ale nevyvolávejme nové války," dodal s tím, že je třeba neopakovat na Blízkém východě chyby z minulosti.
Macron má na dohodu světových mocností s Teheránem o omezení íránského jaderného programu odlišný názor než Donald Trump. Zatímco francouzský vůdce je jejím zastáncem, jeho americký protějšek již několikrát pohrozil, že Spojené státy od této dohody odstoupí, pokud nebudou vyjednány výhodnější podmínky.
"Francie od dohody neustoupí, podepsala ji," zdůraznil Macron. Nicméně dodal, že se s Trumpem shodli, že by bylo možné vypracovat určitou "komplexnější dohodu", která by byla odpovědí na nynější obavy. Podle Macronova názoru se současné dohody nelze zbavit, když nemáte v záloze nějakou lepší variantu.
Írán v minulosti opakovaně pohrozil Spojeným státům vážnými důsledky, pokud se Trump rozhodne od dohody odstoupit. Írán ujednání uzavřel v roce 2015 se šesti mocnostmi, mezi nimiž byly vedle Francie a USA také Británie, Německo, Čína a Rusko. Jejím účelem bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Dohoda má ale časově omezenou platnost a podle Trumpa, stejně jako podle Izraele, nakonec Íránu nezabrání obstarat si jaderné zbraně.
Francouzský prezident ocenil blízkou spolupráci Paříže a Washingtonu pokud jde o Sýrii. Francouzi a Američané se společně s Británií podíleli na úderu na syrská chemická zařízení v odvetě za údajný chemický útok v Dúmě. "Byl to jeden z nejlepších příkladů silného multilateralismu," uvedl o společné akci Macron a poděkoval rovněž vojákům za to, že "odvedli velmi dobrou práci".
Macron v Kongresu vystoupil na závěr své třídenní návštěvy Spojených států. Hovořil zhruba tři čtvrtě hodiny anglicky a již při svém příchodu si vysloužil bouřlivé přivítání. Dlouhé minuty si podával ruce s kongresmany a během projevu si několikrát vyslechl potlesk vestoje a souhlasné výkřiky. Své posluchače přitom několikrát i rozesmál. Například když se zmínil o tom, jak se v 18. století potkali v Paříži francouzský filozof Voltaire a jeden z otců zakladatelů USA Benjamin Franklin. Jejich setkání prý bylo velmi vřelé - podali si ruce a následně se i políbili na tvář a poplácali po ramenou. "Může vám to něco připomínat," dodal Macron ve zjevné narážce na to, jak se vždy srdečně zdraví s Trumpem.
"Nacházíme se v kritickém okamžiku, je potřeba rychle jednat, abychom ochránili mezinárodní instituce, jako je OSN a NATO," uvedl mimo jiné francouzský prezident a zdůraznil důležitost svobody a dodržování lidských práv. Rovněž je podle něj třeba bojovat proti takzvaným fake news, tedy proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, a rovněž proti teroristické propagandě.
Američané a Evropané žijí podle Macrona "v období plném zlosti a strachu" v souvislosti s globálními hrozbami. "Máme dvě možnosti, co dělat: první je uchýlit se k izolacionismu a extrémnímu nacionalismu... tím, že se uzavřete před světem, ale evoluci, která ve světě probíhá, nezastavíte," řekl. Druhou možností je nechat oči otevřené a spolupracovat. "Když se rozhodneme otevřít oči, budeme silnější," dodal.
Vyslovil se i k tématu ekologie. "Musíme nechat našim dětem obyvatelnou planetu," zdůraznil s tím, že neexistuje žádná "planeta B".
Související
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
před 2 hodinami
Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem
před 3 hodinami
Maďarský parlament pod vedením Magyara začal rušit kontroverzní Orbánovy zákony
před 5 hodinami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 5 hodinami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 6 hodinami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 6 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 7 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 8 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 9 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 10 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 10 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 11 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 11 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 13 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Zdroj: Lucie Žáková