Do Mexika vtrhla další karavana migrantů, armáda nezvládá nápor na hraniční řece

Asi 2000 migrantů ze středoamerických zemí proniklo v sobotu přes hranici z Guatemaly do Mexika. Na mexické straně si pak odhlasovali, že budou pokračovat ve svém pochodu na sever ke Spojeným státům. Informovala o tom dnes agentura AP. Americký prezident Donald Trump již dříve pohrozil, že kvůli vlně středoamerických běženců s pomocí vojska zcela uzavře hranici mezi USA a Mexikem.

Situace na hranici mezi Guatemalou a Mexikem je napjatá již několik dní. Mexická armáda vyslala před víkendem k hranici posily, aby proud migrantů směřující na mexické území zastavila. V pátek mexické bezpečnostní složky odrazily útok běženců na hraniční přechod mezi Guatemalou a Mexikem.

V sobotu už ale mexická armáda nezabránila v cestě asi 2000 migrantů, kteří se do Mexika přebrodili s pomocí lan přes hraniční řeku, přeplavali nebo zaplatili místním, kteří si za přepravu lidí či zboží na lodi přes řeku účtují 1,25 dolaru.

Další uprchlíci čekají v úmorném vedru na mostě přes hraniční řeku na registraci. Mexické úřady odmítly vpustit běžence do země hromadně, přijímají ale malé skupinky k azylovému procesu a některým z uprchlíků udělují povolení k pobytu na 45 dní.

Většina migrantů pochází z Hondurasu. Guatemalský prezident Jimmy Morales a honduraský prezident Juan Orlando Hernández se kvůli karavaně migrantů sešli k mimořádnému jednání na guatemalské letecké základně. Vůdci obou zemí uvedli, že během uplynulého týdne vstoupilo do Guatemaly odhadem 5400 migrantů. Zhruba 2000 Hondurasanů se rozhodlo pochod do Spojených států vzdát a vrátili se dobrovolně do vlasti.

Rodrigo Abeja, který je jedním z vůdců karavany migrantů, agentuře AP řekl, že běženci, kteří v sobotu pronikli na mexické území, budou dnes pokračovat k městu Tapachula. "Ještě nevíme, jestli se nám podaří dojít až k americké hranici, ale půjdeme, jak daleko budeme moci," prohlásil.

Karavany migrantů pořádají nevládní organizace ze středoamerických zemí už řadu let. Cílem hromadné cesty lidí z chudých zemi Střední Ameriky je vyhnout se ve skupině nebezpečí, které hrozí při takové cestě jednotlivcům, a také hromadně upozornit na humanitární krizi ve Střední Americe. Nynější karavana, kterou svolali organizátoři přes sociální sítě, vyrazila před týdnem z města San Pedro Sula na severu Hondurasu.

Účastníci karavan migrantů utíkají před bídou a vysokou kriminalitou ve svých domovských státech a míří za lepším životem do USA. Dosud se obvykle obešly bez větší publicity, až do letošního dubna, kdy podobnou karavanu označil americký prezident Donald Trump za bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy a poslal na hranici s Mexikem národní gardu.

Tentokrát Trump ještě přitvrdil, když nejprve pohrozil Hondurasu i Guatemale zastavením poskytované pomoci, pokud migranty nezastaví, a poté varoval, že uzavře hranice s Mexikem a rozmístí u nich vojáky.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Mexiko guatemala USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 5 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy