Vyjednávání s Talibanem: Odejde 14 000 amerických vojáků s Afghanistánu?

Téměř dvoutýdenní rozhovory skončily dvěma návrhy dohody, která se má týkat "časového rámce stažení (amerických vojsk z Afghánistánu) a účinných protiteroristických opatření. Na twitteru to uvedl americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který nyní pojede návrhy konzultovat s americkou administrativou a zřejmě i s afghánskou vládou, s níž Tálibán odmítá vést přímá jednání.

"Podmínky pro mír se zlepšily," napsal Khalilzad. "Je zřejmé, že všechny strany chtějí ukončit válku. Navzdory vzestupům a pádům postupujeme vpřed a děláme reálné pokroky."

Tálibán učinil vlastní prohlášení, které podobně říká, že "bylo dosaženo pokroku" jak v záležitosti stažení cizích vojsk, tak protiteroristických garancí. Zdůraznil však, že dohoda o příměří uzavřena nebyla a stejně tak hnutí nadále odmítá jednat s vládou v Kábulu.

Prohlášení přišlo ve stejný den, kdy bojovníci Tálibánu zabili na západě země 20 vládních vojáků. Nálet afghánského letectva naopak usmrtil sedm členů Tálibánu včetně velitele.

Podle nejmenovaného účastníka rozhovorů za hnutí Tálibán je nyní hlavní příčinou neshod datum odchodu amerických vojsk ze země. Hnutí požaduje jejich odchod do tří až pěti měsíců, zatímco americká strana říká, že stažení bude trvat 18 měsíců až dva roky.

Problematickým bodem jednání zůstává také požadavek Američanů, aby Tálibán garantoval, že Afghánistán už nikdy nebude hostit teroristy, kteří by odtud mohli zosnovat útok proti Spojeným státům. Podle AP se v Afghánistánu údajně skrývá nástupce Usámy bin Ládina v čele teroristické organizace Al-Káida Ajmán Zavahrí. Mnoho dalších radikálů z arabských zemí, jako je Saúdská Arábie nebo Jemen, prý v Afghánistánu rovněž našlo své útočiště.

V současnosti je v Afghánistánu 14.000 amerických vojáků, kteří jsou součástí mise NATO na podporu afghánské armády. Část z amerických jednotek plní protiteroristické úkoly.