Nechá Trump USA vykrvácet? Válka s Čínou je pro něj osobní záležitostí

Mezi Čínou a USA zuří tvrdá obchodní válka. Americký prezident Donald Trump ji odůvodňuje ochranou amerických obchodních zájmů, Čína tvrdí, že svými celními opatřeními reaguje na americký protekcionismus. Podle stanice CNN válka není jen obchodní, ale i osobní.

Peking se rozhodl, že od 1. června uvalí dodatečná cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu Kč). Týkat se to bude více než 5000 amerických produktů, včetně například baterií, kávy nebo špenátu.

Čína tak reaguje na zvýšení cel na na dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) na 25 procent z dosavadních deseti, ke kterému přistoupil Washington minulý týden. Trump Čínu varoval, že pokud Čína přistoupí k odvetným opatřením, bude to pro ni mít ještě vážnější důsledky.

Obchodní válku s Čínou rozpoutal Trump minulý rok v březnu, kdy podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů. Ve stejnou dobu vstoupila v platnost pětadvacetiprocentní cla na dovoz oceli a desetiprocentní cla na dovoz hliníku do USA, která se rovněž výrazně dotkla Číny.

Trump tak splnil své sliby z volební kampaně na úřad prezidenta, kde tvrdě na Čínu útočil, že „znásilňuje“ údajnými nepoctivými obchody americkou ekonomiku a obviňoval ji z krádeže amerického intelektuálního vlastnictví. Kritizoval značný obchodní deficit USA v obchodování s Čínou. Trump tvrdí, že jeho celní politika má tento deficit napravit.

Podle CNN pro Trumpa sice bývá obvyklé, že mění své názory a nemá žádnou pevnou politickou ideologii, nikoliv však v tomto případě. Jeho názory na Čínu a trvání na obchodním protekcionismu jsou konzistentní a dlouhodobé. To ukazuje, že Trump skutečně tuto záležitost vnímá osobně, jako jeho hrdinný boj o blahobyt USA.

Současná dobrý stav americké ekonomiky mu dává pocit, že vyhrává. Ztráty, které obchodní válka přináší, považuje za přijatelné oběti v rámci většího boje o dominanci amerického trhu. Skutečnost, že je ochoten riskovat pokles americké ekonomiky, jeho hlavní karty v dalším volebním zápase o křeslo amerického prezidenta, dokazuje, že že obchodní válka s Čínou je v jeho perspektivě pro jeho další setrvání v úřadu klíčovou záležitostí.

Trump se vykresluje jako rozhodný, cílevědomý, neochvějný muž, který jediný dokáže stát proti Číně a donutit ji k ústupkům. Svým protikandidátům z řad demokratického tábora, především bývalému viceprezidentovi Joe Bidenovi, se vysmívá a obviňuje je, že jsou slabí a byli by pro Čínu snadnou kořistí. „Čína sní, že ospalý Joe Biden, nebo některý z ostatních, bude zvolen v roce 2020. Milují trhání Ameriky!" napsal Trump na svém twitterovém účtu minulý víkend.

Americký prezident má však těžkého soupeře. Jako on, i čínský prezident Si Ťin-pching se profiluje jako velký patriot a mocný muž, který je neobává vyzvat na souboj i USA. Pro vůdce v autoritativních režimech jako je tomu v Číně, není nic horšího, než ztratit tvář a zdát se být slabý. Ohrožuje to jejich postavení ve vysoce soupeřivém prostředí, kde každý krok může být poslední a kde vždy existuje možnost prudkého pádu od moci. Si tak bude dělat vše proto, aby nevypadal slabý.

Čína z dosavadního nastavení obchodního systému velmi profitovala. Díky tomu se vzmohla na současnou úroveň velké mocnosti. Si, který se pokouší tvářit jako architekt tohoto úspěchu, velmi nelibě nese jakékoliv náznaky zpochybňování moci Číny, což Trump právě dělá. Nemá tak zájem jakýmkoliv způsobem přistupovat na Trumpovy podmínky,.

"Čína má pocit, že se nemůže vzdát," řekl stanici CNN bývalý americký velvyslanec v Číně, Max Baucus. „ Prezident Si Ťin-pching nechce vypadat, že by ustoupil. Nemyslím si, že to Američané chápou," řekl bývalý senátor Montany.

Pro oba prezidenty tedy obchodní válka je zápasem o jejich politické postavení, Je to pro ně osobní záležitostí. Proto nebude žádný z nich chtít odstoupit a ukázat se být tím slabším. Obchodní válka tedy bude stále pokračovat.

Analytici se obávají, že její dlouhodobé trvání může vést k ekonomické recesi. V dlouhodobém horizontu oslabuje jak Čínu i USA, dvě nejvýznamnější ekonomiky světa, na které jsou napojeny další, jejichž hospodářské problémy se následně podepíší i na výkonu americké i čínské ekonomiky. Někteří analytici si proto myslí, že Trump nakonec odstoupí a postupné změny stávající dohody vyhlásí za masivní vítězství USA.

Související

Donald Trump

NYT: Trumpova frustrace z Ukrajiny roste. Za hlavní překážku míru považuje Zelenského

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na ukrajinskou vládu s cílem dosáhnout rychlé dohody o ukončení konfliktu s Ruskem, a to i za cenu výrazných územních ústupků ze strany Kyjeva. Bílý dům v posledních týdnech zintenzivňuje kroky směřující k normalizaci vztahů s Moskvou a návratu ruského prezidenta Vladimira Putina na mezinárodní diplomatickou scénu. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom americká administrativa stále častěji označuje za hlavní překážku pro dosažení míru.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

Více souvisejících

Donald Trump ,  Si Ťin-pching ,  Čína ,  USA (Spojené státy americké) ,  Ekonomika

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Rusko se chová dobře, Ukrajině nic moc špatného nedělá, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze, když veřejně prohlásil, že Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině chová dobře a v současné době nic moc špatného nedělá. Před novináři před Bílým domem zopakoval ostrou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého obvinil ze zmařených lidských životů. Americký šéf Bílého domu zároveň naznačil ochotu zúčastnit se jednání o míru, ze kterých by byla Ukrajina zcela vyloučena.

před 52 minutami

před 2 hodinami

Nepokoje ve Francii

Zákazy vycházení nesly ovoce, Francie zažila klidnou noc. Policie zatkla muže podezřelého ze zapálení radnice

Zavedení cílených nočních zákazů vycházení pomohlo podle francouzského premiéra Sébastiena Lecornu udržet klid během uplynulé noci ve velkých městech po celé zemi. K mimořádným opatřením přistoupily úřady v Paříži, Lyonu, Bordeaux či Nice s cílem potlačit rozsáhlé výtržnosti a rabování, které doprovázely nedávné masové protesty. Předseda vlády zároveň potvrdil, že lokální samosprávy mohou stejná omezení zopakovat i během následující noci všude tam, kde to bude vyžadovat bezpečnostní situace.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ve Francii začal platit částečná zákaz vycházení. Internetové portály mažou prodej vyrabovaného zboží

Francouzská vláda se rozhodla zavést částečné zákazy vycházení v několika městech po celé zemi včetně vybraných částí Paříže. K tomuto zásadnímu kroku kabinet přistoupil poté, co ministr vnitra otevřeně přiznal, že bezpečnostní složky ztratily během víkendových násilných protestů nad situací v některých oblastech kontrolu. Francouzský premiér Sébastien Lecornu po krizovém zasedání vlády prohlásil, že je plně odhodlán obnovit veřejný pořádek a vyzval k uplatňování lokálních omezení. Předseda vlády zároveň zdůraznil, že plošný zákaz vycházení pro celá města v této fázi nepřipadá v úvahu.

před 3 hodinami

Kanada

Voliči v provincii Alberta jednoznačně odmítli návrh na odtržení od Kanady

Voliči v kanadské provincii Alberta v lidovém hlasování přesvědčivě odmítli návrh na zahájení procesu, který mohl vést k odtržení od Kanady. Podle odhadů kanadské veřejnoprávní stanice CBC znamená tento výsledek zásadní vítězství pro federálního premiéra Marka Carneyho i pro všechny zastánce zachování celistvosti země.

před 4 hodinami

Raketová baterie Patriot

Zelenskyj přiznal, že Ukrajině dochází rakety do Patriotů. Americe učinil nabídku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil americkým zákonodárcům, že Ukrajina téměř vyčerpala své zásoby střelných raket pro systém Patriot dodaných ze Spojených států. V reakci na tuto kritickou situaci nabídl třicetidenní pozastavení ukrajinských úderů na ruské ropné rafinérie. Výměnou za tento krok požaduje po Washingtonu obnovení a poskytnutí americké pomoci v oblasti protivzdušné obrany.

před 5 hodinami

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy