Viktor Kožený nebude vydán newyorské justici

Odvolací soud zamítl americkou žádost o Koženého vydání v úterý.

Jeho soudce Hartman Longley ve svém rozsudku píše, že "bez výhrad souhlasí" s verdiktem nejvyššího bahamského soudu, který americké žádosti nevyhověl.

Odvolací soud však zrušil příkaz vyplatit Koženému milion dolarů jako úhradu za soudní výlohy.

Američané se proti rozsudku mohou odvolat ke Státní radě, kterou formálně řídí britská královna. To je jejich poslední šance.

Američané říkají hlavní postavě československé kuponové privatizace pirát z Prahy. Viní ho z desítek zločinů. Za to Viktoru Koženému ve Spojených státech hrozí celkem 150 let vězení.

Poprvé ho zažalovali v říjnu 2003 ze zpronevěry 182 milionů dolarů z amerických investičních fondů.

"Jsou to peníze, o které pan Kožený připravil americké investory svou činností v Ázerbájdžánu," sdělil tehdy Robert Morgenthau, prokurátor z newyorského soudního obvodu Manhattan, který ho stíhá.

Dva roky poté Koženého obvinění rozšířil na 27 trestných činů.

Jejich podstata je stejná: Kožený se dvěma společníky uplácel v Ázerbájdžánu penězi amerických věřitelů tamní pohlaváry. Jeho cílem bylo získat při privatizaci ropnou společnost Socar.

"Jsem absolutně nevinen," opakoval Kožený, který se v té době už uchýlil na Bahamy. Podplácení nepopíral. Říkal však, že je v bývalé sovětské republice běžné.

Právníci ho hájili tím, že se na něj americké protikorupční zákony jako na cizince nevztahovaly. Kožený měl v době, kdy usiloval o ázerbájdžánskou ropu, irské občanství.

Kožený si zavazoval Ázerbájdžánce z nejvyšších politických kruhů. Zval je na dovolenou a léčení do ciziny, zahrnoval je dary. Do Baku vozil soukromým letounem kufříky plné bankovek.

Ázerbádžánci ale privatizaci odpískali. Kožený a jeho věřitelé ostrouhali.

Newyorský soud v listopadu v "kauze Ázerbájdžán" poslal za na rok do vězení Koženého společníka Frederika Bourkeho. Navíc mu nařídil zaplatit milion dolarů. Porota dospěla k závěru, že se Bourke spiknul s Koženým, aby v Ázerbájdžánu upláceli pohlaváry režimu. Líčení neprokázalo, že Bourke podplácel, jen to, že o úplatcích věděl.

Američtí investoři by však především rádi viděli ve vězení Koženého. Totéž platí o mnohých Češích.

Kožený připravil o 16 miliard korun české akcionáře, kteří mu uvěřili při kupónové privatizaci. Na výplatu čeká 240 000 lidí.

Vytunelování holdingu, v němž bylo 60 miliard korun, je jedním z největších finančních podvodů v české (československé) historii.

U bahamské vlády leží česká žádost o Koženého vydání. Také ve své vlasti je finančník stíhán za zpronevěru majetku.

"Ve věci žádosti o vydání Viktora Koženého se nic nemění, to znamená, že žádost trvá," sdělila Mediafaxu v reakci na verdikt bahamské justice Kamila Lhotáková, mluvčí pražského městského soudu.

Kožený žije na Bahamách od roku 2000. V říjnu 2005 jej na základě americké žádosti zatkla policie. Po devatenácti měsících ho však soud propustil na kauci ve výši 300 000 dolarů.

Magistrátní soudkyně Carolita Bethelová nejprve v roce 2006, rozhodla, že Kožený může být newyorskému soudu vydán. Rok poté nejvyšší soud verdikt zrušil a vydal opačné rozhodnutí: Americké žádosti Bahamy vyhovět nemohou, protože uplácet zahraniční představitele není v ostrovním státě trestné. Koženého postup však soud označil za "hanebný".