Po pádu komunistického režimu v roce 1989 bylo jedním ze základních úkolů vlád zabezpečení přechodu z plánovaného hospodářství socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní. Předpokladem této transformace bylo odstátnění majetku. S privatizací byla spjata řada právních, institucionálních a ekonomických opatření.
Část majetku byla vrácena původním majitelům či dědicům v rámci restitucí, část byla převedena na obce, menší provozovny šly do aukcí (malé privatizace) a velké firmy (s výjimkou několika strategických) byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Ta bývá někdy ztotožněna s kupónovou privatizací, která byla jen jednou z jejích metod.
Další metody privatizace vybraných firem zahrnovaly veřejné aukce a soutěže a přímý prodej určenému - většinou zahraničnímu - vlastníkovi (Škoda Auto, Telecom nebo Transgas). Právě prodej Škody, která je od roku 1991 součástí koncernu Volkswagen, je považován za úspěšný případ privatizace firmy. V rámci "kupónovky", kterou byly privatizovány Tatra Kopřivnice, ČZ Strakonice, Sklárny Kavalier či Vodní stavby Praha, byly pak akcie firem nabídnuty zájemcům prostřednictvím investičních kupónů.
Základem velké privatizace se stal zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby z dubna 1991. Podle něj mohla jakákoli právnická či fyzická osoba zpracovat privatizační projekt na konkrétní majetek k tomu určený. Každý zpracovatel projektu pak mohl volit ze všech rovnocenných metod privatizace.
Na počátku kupónové privatizace, zahájené 1. října 1991, si každý dospělý občan mohl zakoupit kupónovou knížku a kolek v hodnotě 1000 korun a tím se zapojit do směny investičních kupónů za akcie podniků. Kupónová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách, v každé vlně bylo několik kol. Občané mohli investovat do akcií buď přímo, nebo prostřednictvím investičních fondů.
V obou vlnách (od února 1992 do ledna 1993 a od října 1993 do prosince 1994) byl zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představuje celkem 1172 podniků. První vlny kupónové privatizace se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se pak zapojilo 6,16 milionu občanů a 353 fondů. Tento způsob privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ho velebí jako unikátní projekt, druzí jej nazývají "podvodem století".
Takzvaná velká privatizace, kterou prošel majetek za zhruba bilion korun, skončila v roce 1994 za první vlády Václava Klause. Prodej státních firem ale pokračoval i v pozdějších letech. Například kabinet Miloše Zemana (1998 až 2002) byl kritizován za to, že některé podniky prodal pod cenou, ale i kvůli tomu, že výnosy z prodeje nepoužil na chystanou důchodovou reformu, ale rozpustil v rozpočtu.
Zemanova vláda podle některých odborníků pod cenou prodala například České radiokomunikace, údajně propásla vhodný čas pro privatizaci Českého Telecomu. Rozporuplné reakce pak vyvolala zejména privatizace Unipetrolu a hutí. Kabinet byl naopak chválen za privatizaci bank - České spořitelny, ČSOB a Komerční banky.
Některé privatizační kauzy se dostaly až před soud, k těm nejkřiklavějším případům patří prodej Unipetrolu, OKD, Mostecké uhelné společnosti (MUS) nebo Rakony. Opakovaná privatizace Unipetrolu (od roku 2005 součásti polské PKN Orlen) se dostala před soud i před vyšetřovací komisi českého a polského parlamentu. Česká Sněmovna v roce 2006 konstatovala, že vláda se při prodeji žádných chyb nedopustila. Letitý případ údajného tunelování a podvodného ovládnutí MUS řeší po švýcarském soudu i česká justice.
Ve věci těžební firmy OKD soud letos v dubnu pravomocně rozhodl, že trojice mužů obžalovaná v souvislosti s údajně nevýhodnou privatizací z roku 2004, nespáchala trestný čin. Prodej akcií OKD schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD), státní podíl získala skupina Karbon Invest za 4,1 miliardy korun. Podle státního zástupce byla však tehdejší cena nejméně 9,8 miliardy, a státu tak vznikla škoda přes 5,7 miliardy. Privatizaci OKD vyšetřovala v minulosti i Evropská komise.
Jakýmsi symbolem kupónové privatizace se stal kontroverzní podnikatel Viktor Kožený a jeho Harvardské fondy. Účinnou propagací a příslibem odkoupení akcií za desetinásobek hodnoty kupónové knížky přispěl k nečekanému rozhýbání této formy privatizace. V roce 2010 byl však Kožený odsouzen k desetiletému trestu za miliardové podvody. Vězení unikl díky tomu, že žije na Bahamách.
Malá privatizace, která byla podle odborníků nejrychlejší a zároveň nejméně problematickou částí celého privatizačního procesu, pomohla v rozjezdu drobného podnikání. Umožnil ji zákon z října 1990. Státu se ke konci roku 1993, kdy se konaly poslední aukce, podařilo získat přes 31 miliard korun za zhruba 25.000 prodaných jednotek.
Související
Prapodivná privatizace OKD? Kauza zasadila ránu demokracii, míní Černohorský
Komunistům se nezdá privatizace bytů OKD, Benešová má věc vyšetřit
privatizace , Kuponova privatizace , Miloš Zeman , Václav Klaus , Viktor Kožený , OKD , MUS
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Mrazivé počasí na většině území na jednu noc odezní. Výstraha ale platí dál
před 1 hodinou
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
před 1 hodinou
Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho
před 1 hodinou
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
před 1 hodinou
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 2 hodinami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 2 hodinami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 2 hodinami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 2 hodinami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 3 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 4 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 5 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 5 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 6 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 6 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 6 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 7 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
Řecko a Španělsko jsou pod stále větším tlakem spojenců z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), aby dodaly Ukrajině více systémů protivzdušné obrany. Uvedl to server Financial Times.
Zdroj: Libor Novák