Dezertér, či hrdina? Návrat amerického vojáka ze zajetí vyvolává spory

Bílý dům i Pentagon si podle agentury AFP libují, že se podařilo splnit úkol "neopustit kamaráda v poli" a vyměnit jej za pět příslušníků Talibanu. A zatímco se v Bergdahlově domovském městě Hailey v americkém Idahu objevily transparenty s nápisem "Bowe, konečně volný", na internetu se rozšířila ostrá kritika. Ta se zabývá jeho podezřelým zmizením předtím, než ho islamisté zajali.

"Je v bezpečí, a tak nyní nastal čas říci pravdu. A pravdou je, že Bergdahl je dezertér. Vojáci z jeho vlastní jednotky zahynuli, když po něm pátrali," napsal na serveru The Daily Beast voják, který s Bergdahlem v Afghánistánu sloužil.

Nathan Bradley Bethea zároveň popřel některá tvrzení, že voják padl do zajetí, když ho spolubojovníci nechali pozadu na hlídce. Podle jiných shodných tvrzení naopak své stanoviště během noční stráže svévolně opustil, protože byl rozčarovaný válkou. I armáda v roce 2010 konstatovala, že sám opustil jednotku. Na místě nechal zbraň i helmu a odešel vybaven pouze buzolou.

Jestliže Bethea považuje pět let trvající věznění pro Bergdahla za dostatečný trest, jiní vojáci mu odpustit nechtějí a přáli by si, aby byl postaven před vojenský soud. Na internetovém mikroblogu vznikla stránka "Bowe Bergdahl is NOT a hero" (Bowe Bergdahl NENÍ hrdina), která navazuje na petici požadující jeho potrestání. Činitelé Pentagonu ale neoficiálně dávají najevo, že se s tím počítat nedá.

Psali jsme: USA vyměnily svého vojáka za pět tálibánců, jestřáb McCain běsní  

Po vojákovi se bezúspěšně pátralo několik měsíců, nedohledali ho ani spolubojovníci nasazení do pátracích operací, při kterých jich šest zahynulo, ani tajní agenti, družice či bezpilotní letadla. 

Bergdahl byl v neděli přepraven letecky z Afghánistánu do Německa, kde má trávit určitou dobu v americké vojenské nemocnici. Jeho propuštění v sobotu oznámil americký prezident Barack Obama, který dnes dodal, že zatím voják není vyslýchán v souvislosti s okolnostmi jeho zmizení a zajetí. Nehledě na okolnosti jsou ale USA podle Obamy odhodlány nadále se snažit dostat svoje válečné zajatce zpět do vlasti.

Válka v Afghánistánu odstartovala 7. října 2001, kdy USA, Velká Británie a afghánská Severní aliance zaútočily na cíle Tálibánu. Do vojenské mise se postupně zapojilo 132 500 vojáků ze 42 zemí. Ve válce zahynuly desetitisíce lidí, největší ztráty jsou ale mezi civilisty, uvedl server iHned.cz.

Války v Iráku a v Afghánistánu mohou stát americké daňové poplatníky neuvěřitelných šest bilionů dolarů (120 bil. Kč), tvrdí studie Lindy Bilmes, lektorky z věhlasné Harvardské univerzity. 

Zpráva upozorňuje, že tyto výdaje budou mít zásadní dopad na americký vojenský rozpočet. "V důsledku těchto válečných výdajů budou Spojené státy čelit investičním škrtům do personálu, diplomacie, výzkumu, vývoje a nových vojenských iniciativ," uvádí se ve zmiňované studii. Podle Lindy Blimes budou Spojené státy doplácet za obě války několik dalších desetiletí.

Odhaduje se, že dosavadní americké výdaje za obě války přišly na dva biliony dolarů, avšak nejvíce se vynaloží na zdravotní péči o veterány a nejrůznější finanční benefity, které příslušejí těmto veteránům. Armádní noviny uvedly, že američtí veteráni, kteří utrpěli zranění během své aktivní služby, mohou získat benefity v hodnotě až 3100 dolarů měsíčně (62 000 Kč). Další stovky až tisíce dolarů pak stojí americkou armádu měsíční penze veterána, bezplatná lékařská péče nebo benefity na vzdělání. Tedy věci více než chvályhodné, ale pro rozpočet velice bolestivé.