Bolivijský soud zastavil stíhání Moralese, do problémů se naopak dostala exprezidentka

Jde o druhé trestní stíhání Moralese, jež bylo ukončeno po výhře kandidáta jeho strany v prezidentských volbách letos v říjnu. Minulý týden přestal být Morales stíhán kvůli obvinění z terorismu a vzpoury, jichž se měl dopustit podněcováním k protestům proti vládě, která se vedení země ujala loni v listopadu po jeho útěku z vlasti.

Nyní jedenašedesátiletý Morales stál v čele Bolívie jako její první indiánský prezident od roku 2006 téměř 14 let. Loni začátkem listopadu utekl ze země pod tlakem vedení armády a policie a demonstrací, které vypukly po říjnových prezidentských volbách. V nich vyhrál podle tehdejší ústřední volební komise opět Morales, ale opozice ani Organizace amerických států (OAS) výsledky neuznala.

Do Bolívie se Morales vrátil téměř přesně po roce letos v listopadu poté, co se úřadu prezidenta ujal zástupce jeho socialistické strany a exministr jeho vlády Luis Arce. Ten po vítězství v říjnových volbách médiím sdělil, že stran Moralese bude respektovat nezávislost soudnictví. Několik dní po nástupu do úřadu přitom jmenoval novým generálním prokurátorem Wilfreda Cháveze, který byl předtím Moralesovým advokátem.

Moralesovo stíhání kvůli volebním podvodům odstartovala žaloba podaná exprezidentem Carlosem Mesou, který loni v říjnových volbách s Moralesem prohrál. Kromě Moralese byl obviněn i viceprezident jeho vlády Álvaro García Linera a několik exministrů. V pondělí ale nejvyšší volební soud konstatoval, že nelze určit, zda se podvody odehrávaly či nikoliv.

Moralesovo trestní stíhání kvůli terorismu a vzpouře skončilo minulý týden, když prokuratura ve stanovené lhůtě nezahájila vyšetřování. Trestní oznámení podala loni koncem roku bývalá vláda kvůli tomu, že Morales po útěku podněcoval své příznivce k blokádám měst s cílem novou vládu svrhnout. Na exprezidenta byl vydán i zatykač, který byl letos po Arceho výhře ve volbách zrušen.

Trestní stíhání naopak nyní hrozí exprezidentce Jeanine Áňezové, která loni vystřídala Moralese v nejvyšším úřadu, a několika členům její vlády. Stíhání doporučil koncem října parlament ovládaný Moralesovým Hnutím za socialismus (MAS), a to kvůli střetům bezpečnostních složek s protestujícími exprezidentovými příznivci loni v listopadu, při nichž zemřely na dvě desítky lidí. Několik exministrů vlády Áňezové už je stíháno kvůli podezření z korupce, exministři vnitra a obrany Arturo Murillo a Fernando López v listopadu uprchli do ciziny.