Novým prezidentem Bolívie bude patrně socialita Luis Arce. Vrátí se Morales z exilu?

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce (57), kandidát Hnutí za socialismus (MAS) exprezidenta Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová.

Arcemu už gratuloval mimo jiné venezuelský autoritářský prezident Nicolas Maduro. "Bolivijský lid porazil hlasy (voličů) státní převrat, který provedli našemu bratrovi Evovi," napsal na twitteru. Také místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias vítězství MAS přivítal. "Nové historické vítězství Hnutí za socialismus a občanská lekce pro pučismus," napsal dnes na twitteru Iglesias, známý radikálně levicovými postoji.

Dejaron votar a los bolivianos y lo han vuelto a decir muy claro. Nueva victoria histórica del Movimiento al Socialismo y lección ciudadana al golpismo. Felicidades presidente @LuchoXBolivia

— Pablo Iglesias ? (@PabloIglesias) October 19, 2020

Sečteno je zatím necelých 20 procent hlasů a ústřední volební komise v neděli oznámila, že průběžné výsledky zveřejňovat nebude. Oficiální výsledky voleb, které se konaly po několika odkladech kvůli pandemii covidu-19, by měly být známy v úterý či ve středu.

"Oficiální výsledky ještě nemáme, ale z dat, která jsou k dispozici vyplývá, že pan Arce a pan (David) Choquehuanca (kandidát na viceprezidenta) vyhráli volby. Blahopřeji jim a žádám je, aby při vládnutí měli na zřeteli Bolívii a demokracii," komentovala Áňezová průzkumy, podle nichž Arce dostal 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta hlasů kandidát centristické aliance Občanské společenství (CC) Carlos Mesa, prezident v letech 2003-2005.

Áňezová je prezidentkou od loňského podzimu, kdy nahradila z pozice místopředsedkyně Senátu Moralese po jeho útěku. K tomu ho tehdy vyzvalo vedení armády během protestů, při nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci kvůli výsledkům voleb z 20. října, v nichž podle tehdejší ústřední volební komise Morales porazil Mesu. Protesty si vyžádaly přes 30 obětí a vybízel k nim z ciziny i Morales, který události označil za puč.

"Bratři a sestry, Lucho (Luis Arce) bude prezidentem Bolívie," prohlásil jen několik minut po zveřejnění průzkumů Morales před novináři v Argentině, kde nyní žije. V těchto volbách kandidovat nesměl a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu kvůli podněcování k protestům.

"Bolívie obnovila demokracii. Vytvoříme vládu národní jednoty, budeme vládnout pro všechny Bolivijce," prohlásil dnes Arce na tiskové konferenci po boku svého kandidáta na viceprezidenta Davida Choquehuanky. Tento devětapadesátiletý indián byl ministrem zahraničí Moralesovy vlády od ledna 2006 do ledna 2017.

Muy agradecidos con el apoyo y confianza del pueblo boliviano. Recuperamos la democracia y retomaremos la estabilidad y la paz social. Unidos, con dignidad y soberanía #VamosASalirAdelante pic.twitter.com/vFO9Mr1o44

— Luis Arce Catacora (Lucho Arce) (@LuchoXBolivia) October 19, 2020

Prezidentem Bolívie se může stát už po prvním kole ten, kdo získá přes 50 procent hlasů, či nejméně 40 procent s desetiprocentním náskokem před druhým v pořadí.

Loňské volby, které Organizace amerických států (OAS) označila za zmanipulované, vyhrál oficiálně už v prvním kole se 47 procenty hlasů Morales. Druhý skončil se 36,5 procenta hlasů Mesa. Těsný výsledek a několikahodinový výpadek ve zveřejňování výsledků vyvolaly protesty. Před výpadkem totiž vedl Mesa.

Vítězství strany MAS by mohlo otevřít cestu pro návrat Moralese do vlasti. Arce nicméně uvedl, že bude "respektovat nezávislost soudnictví".

Související

Bolívie zažila pokus o puč

Pokus o převrat v Bolívii byl zastaven. Generála Zunigu zadržela policie

Bolivijské armádní jednotky, které se shromáždily s těžkou technikou na náměstí ve městě La Paz a vstoupily do prezidentského paláce, se po několika hodinách stáhly. Během této akce policie zadržela jejich velitele, generála Juana Josého Zunigu. Agentura AP oznámila, že šlo o neúspěšný pokus o státní převrat.

Více souvisejících

Bolívie Luis Arce Evo Morales Jeanine Áňezová (Bolívie) Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy