Novým prezidentem Bolívie bude patrně socialita Luis Arce. Vrátí se Morales z exilu?

Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce (57), kandidát Hnutí za socialismus (MAS) exprezidenta Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová.

Arcemu už gratuloval mimo jiné venezuelský autoritářský prezident Nicolas Maduro. "Bolivijský lid porazil hlasy (voličů) státní převrat, který provedli našemu bratrovi Evovi," napsal na twitteru. Také místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias vítězství MAS přivítal. "Nové historické vítězství Hnutí za socialismus a občanská lekce pro pučismus," napsal dnes na twitteru Iglesias, známý radikálně levicovými postoji.

Dejaron votar a los bolivianos y lo han vuelto a decir muy claro. Nueva victoria histórica del Movimiento al Socialismo y lección ciudadana al golpismo. Felicidades presidente @LuchoXBolivia

— Pablo Iglesias ? (@PabloIglesias) October 19, 2020

Sečteno je zatím necelých 20 procent hlasů a ústřední volební komise v neděli oznámila, že průběžné výsledky zveřejňovat nebude. Oficiální výsledky voleb, které se konaly po několika odkladech kvůli pandemii covidu-19, by měly být známy v úterý či ve středu.

"Oficiální výsledky ještě nemáme, ale z dat, která jsou k dispozici vyplývá, že pan Arce a pan (David) Choquehuanca (kandidát na viceprezidenta) vyhráli volby. Blahopřeji jim a žádám je, aby při vládnutí měli na zřeteli Bolívii a demokracii," komentovala Áňezová průzkumy, podle nichž Arce dostal 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta hlasů kandidát centristické aliance Občanské společenství (CC) Carlos Mesa, prezident v letech 2003-2005.

Áňezová je prezidentkou od loňského podzimu, kdy nahradila z pozice místopředsedkyně Senátu Moralese po jeho útěku. K tomu ho tehdy vyzvalo vedení armády během protestů, při nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci kvůli výsledkům voleb z 20. října, v nichž podle tehdejší ústřední volební komise Morales porazil Mesu. Protesty si vyžádaly přes 30 obětí a vybízel k nim z ciziny i Morales, který události označil za puč.

"Bratři a sestry, Lucho (Luis Arce) bude prezidentem Bolívie," prohlásil jen několik minut po zveřejnění průzkumů Morales před novináři v Argentině, kde nyní žije. V těchto volbách kandidovat nesměl a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu kvůli podněcování k protestům.

"Bolívie obnovila demokracii. Vytvoříme vládu národní jednoty, budeme vládnout pro všechny Bolivijce," prohlásil dnes Arce na tiskové konferenci po boku svého kandidáta na viceprezidenta Davida Choquehuanky. Tento devětapadesátiletý indián byl ministrem zahraničí Moralesovy vlády od ledna 2006 do ledna 2017.

Muy agradecidos con el apoyo y confianza del pueblo boliviano. Recuperamos la democracia y retomaremos la estabilidad y la paz social. Unidos, con dignidad y soberanía #VamosASalirAdelante pic.twitter.com/vFO9Mr1o44

— Luis Arce Catacora (Lucho Arce) (@LuchoXBolivia) October 19, 2020

Prezidentem Bolívie se může stát už po prvním kole ten, kdo získá přes 50 procent hlasů, či nejméně 40 procent s desetiprocentním náskokem před druhým v pořadí.

Loňské volby, které Organizace amerických států (OAS) označila za zmanipulované, vyhrál oficiálně už v prvním kole se 47 procenty hlasů Morales. Druhý skončil se 36,5 procenta hlasů Mesa. Těsný výsledek a několikahodinový výpadek ve zveřejňování výsledků vyvolaly protesty. Před výpadkem totiž vedl Mesa.

Vítězství strany MAS by mohlo otevřít cestu pro návrat Moralese do vlasti. Arce nicméně uvedl, že bude "respektovat nezávislost soudnictví".

Související

Bolívie zažila pokus o puč

Pokus o převrat v Bolívii byl zastaven. Generála Zunigu zadržela policie

Bolivijské armádní jednotky, které se shromáždily s těžkou technikou na náměstí ve městě La Paz a vstoupily do prezidentského paláce, se po několika hodinách stáhly. Během této akce policie zadržela jejich velitele, generála Juana Josého Zunigu. Agentura AP oznámila, že šlo o neúspěšný pokus o státní převrat.

Více souvisejících

Bolívie ,  Luis Arce ,  Evo Morales ,  Jeanine Áňezová (Bolívie) ,  Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy