Bolsonaro může příští rok čelit trestnímu stíhání, míní analytici

Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který v neděli těsně prohrál volby hlavy státu, může příští rok čelit trestnímu stíhání a posléze skončit i ve vězení, domnívají se analytici, které oslovila agentura AFP.

Krajně pravicový prezident, jehož 1. ledna 2023 vystřídá ve funkci levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva, čelil během čtyřletého mandátu řadě obvinění, mimo jiné kvůli laxnímu přístupu k pandemii covidu-19, šíření falešných zpráv, ale i obviněním ze zločinů proti lidskosti či z genocidy domorodého obyvatelstva.

"V budoucnu mám tři možnosti: jít do vězení, být zavražděn, nebo vyhrát (volby)," prohlásil Bolsonaro loni v létě. "Ale můžete si být jistí, že do vězení nepůjdu," dodal tehdy brazilský prezident.

Kvůli odmítání koronavirových opatření a zpochybňování vakcín proti covidu-19 podaly na Bolsonara nevládní organizace a různá sdružení i stížnosti k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), v nichž ho viní ze zločinů proti lidskosti a z genocidy indiánů. Ze stejného důvodu dorazilo také do brazilského parlamentu několik žádostí opozice o zahájení procesu sesazení Bolsonara. Loni v říjnu vyšetřovací komise horní komory parlamentu schválila svou zprávu, v níž obvinila Bolsonara a dalších sedm desítek osob, včetně prezidentových synů, z několika deliktů, mimo jiné i ze zločinů proti lidskosti, a to kvůli chování za pandemie covidu-19. Zprávu pak předala generálnímu prokurátorovi.

Bolsonara ale dosud před trestním stíháním chránila imunita a podle agentury AFP také generální prokurátor Augusto Aras a předseda dolní komory parlamentu Arthur Lira, který žádosti o sesazení prezidenta nepostoupil do projednávání. To se ale může změnit v lednu, kdy Bolsonaro ztratí imunitu a bude moci být souzen nižšími soudy, nikoli už jen nejvyšším soudem jako dosud.

Podle analytiků citovaných AFP ale jakýkoli proces s Bolsonarem může trvat roky. Po tu dobu ho také před vězením ochrání verdikt nejvyššího soudu z listopadu 2019, podle něhož nesmí nastoupit výkon trestu odsouzený, který nevyčerpal všechny možnosti odvolání. Díky tomuto rozhodnutí byl tehdy z vězení propuštěn i exprezident Lula, který tehdy strávil rok a sedm měsíců za mřížemi kvůli odsouzení za korupci. Všechny verdikty vůči Lulovi posléze zrušil nejvyšší soud, mimo jiné kvůli podjatosti soudce.

Po Bolsonarově prohře v prezidentských volbách média také spekulují o tom, co bude tento sedmašedesátiletý politik nyní dělat. Před volbami podle AFP prohlásil, že v případě prohry odejde z politiky. "Zdá se mi nepravděpodobné, že by politiku po volbách opustil. Vidím jeho budoucnost podobnou, jako zvolil Donald Trump, který stále značně ovlivňuje americkou politiku navzdory své volební porážce v roce 2020," míní politoložka Mayra Goulartová z univerzity v Riu de Janeiro.

Zpravodajský server G1 ve středu informoval, že Bolsonaro po konci prezidentského mandátu získá funkci v Liberální straně (PL), která je od loňska jeho domovskou stranou. Její předseda Valdemar Costa mu podle serveru G1 už slíbil místo "poradce" v PL a shání pro něj kancelář v centru brazilské metropole. Z ní pak bude podle tohoto zdroje řídit politickou opozici vůči novém prezidentovi Lulovi.

Související

Jair Bolsonaro

Bolsonaro nastupuje do vězení. 27 let bude žít na 12 metrech čtverečních

Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.
Jair Bolsonaro

Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro byl v sobotu zadržen ve své rezidenci v hlavním městě Brazílie, a to jen několik dní předtím, než měl nastoupit výkon trestu za vedení pokusu o převrat. Informaci potvrdil server CNN. Federální policie ve svém prohlášení uvedla, že vykonala příkaz k preventivnímu zatčení, o který sama požádala a který byl schválen Nejvyšším soudem.

Více souvisejících

Jair Bolsonaro ,  EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy