Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.
Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes v úterý rozhodl, že Bolsonaro musí nastoupit k výkonu trestu poté, co případ formálně skončil uplynutím lhůty pro odvolání. Exprezident si trest začne odpykávat v ložnici o rozloze 12 metrů čtverečních na policejní základně v hlavním městě Brasília. Bolsonaro byl již od srpna v domácím vězení, ale v sobotu byl vzat do preventivní vazby, jelikož se neúspěšně pokusil přerušit svůj elektronický náramek páječkou.
Spiknutí, které zahrnovalo i plán na atentát na Lulu a jeho zástupce Geralda Alckmina, ztroskotalo, když se vojenští velitelé odmítli zúčastnit. Soud následně shledal Bolsonara a jeho šest společníků vinnými z pokusu o „zničení“ brazilské demokracie a uvržení země zpět do diktatury.
Také šest Bolsonarových společníků dostalo nařízení, aby nastoupili k výkonu svých trestů. Bývalý ministr obrany generál Paulo Sérgio Nogueira de Oliveira a bývalý ministr pro institucionální bezpečnost generál Augusto Heleno byli zatčeni a uvězněni ve Vojenském velitelství Planalto v Brasílii. Obdrželi tresty 19 a 21 let. Bývalý velitel námořnictva admirál Almir Garnier Santos s 24letým trestem byl údajně zadržen námořními představiteli a držen na námořní základně.
Bývalý ministr obrany generál Walter Braga Netto, který dostal 26 let, byl již ve vazbě od prosince loňského roku. Bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres, odsouzený na 24 let, by měl být poslán do věznice Papudinha pro policisty a další „zvláštní“ vězně v Brasílii. Bývalý šéf špionáže Alexandre Ramagem, odsouzený na 16 let, nedávno uprchl do USA, aby se vyhnul vězení.
Bolsonarovo uvěznění vyvolalo jásot mezi progresivními Brazilci, kteří si pamatují jeho čtyřletou vládu jako období ekologické devastace, mezinárodní izolace a nepřátelství vůči menšinám. Prezident byl také obviněn z katastrofálního nezvládnutí epidemie covidu s jeho antivědeckým postojem, během které zemřely statisíce Brazilců.
Na druhé straně stoupenci Bolsonara, který se stylizoval do role jihoamerické odpovědi na Donalda Trumpa, odsouzení svého lídra odsoudili. Někteří jej označili za „uneseného“ a oběť honu na čarodějnice. Slíbili, že budou bojovat dál, i když je jejich kormidelník ve vězení a mimo politickou hru. Předpovídali, že do Brasílie přijedou tisíce příznivců, aby protestovali.
Zatím se však neobjevily žádné známky masových protestů nebo nepokojů. Před komplexem federální policie, kde Bolsonaro strávil poslední noci, demonstrují jen malé skupiny jeho příznivců. Experti uvádí, že vliv bývalého prezidenta v posledních měsících dramaticky slábl, zejména po jeho zatčení za manipulaci s náramkem.
Politoložka Camila Rocha, která studuje brazilskou novou pravici, uvedla, že nedávné průzkumy ukázaly jasný pokles podpory pro Bolsonara jak v ulicích, tak na sociálních sítích. Jedna studie zjistila, že pouze 13 % voličů ho nyní podporuje „za každou cenu“. Minulý měsíc shromáždění v Brasílii, organizované jeho rodinou, přilákalo pouze asi 2 000 lidí. To je podstatně méně než obrovské davy, které exprezident mobilizoval na vrcholu svých sil. Rocha se domnívá, že trend poklesu je již zavedený a že Bolsonaro je v „slepé uličce“.
Rocha se domnívá, že Bolsonarovo zatčení je dobrou zprávou pro pravicové politiky doufající v převzetí jeho voličů, stejně jako pro voliče doufající ve „snížení antidemokratického extremismu“ v Brazílii. Syn Jaira Bolsonara, Carlos, po návštěvě otce novinářům sdělil, že je „psychologicky zničený“.
Související
Do domu brazilského exprezidenta vtrhla policie, Bolsonara zatkla
Soud poslal brazilského exprezidenta Bolsonara do vězení na 27 let
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
Aktualizováno včera
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 10 mrtvých a sto zraněných
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák