Ministři obrany USA a Ruska hovořili o posílení důvěry

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Markem Esperem o opatřeních k odvrácení incidentů a na posílení důvěry. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

Ještě dříve Američané dnes informovali ruskou stranu o svých podmínkách pro prodloužení stávající smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, která představuje poslední odzbrojovací dohodu mezi USA a Ruskem.

Platnost americko-ruské smlouvy označované jako nový START nebo START 3, kterou podepsali 8. dubna 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, vyprší 4. února příštího roku. Se vzájemným souhlasem může být prodloužena o pět let. USA chtějí, aby se ke smlouvě připojila Čína.

Rusko a USA podle agentury AP uzavřely dnes ve Vídni další kolo jednání o kontrole zbrojení, ale přetrvává rozpor ohledně amerického požadavku zahrnout do nových odzbrojovacích dohod Čínu. Americký vyjednavač Marshall Billingslea řekl novinářům poté, co rozhovory ve Vídni skončily, že existuje jisté sbližování, "ale v řadě klíčových otázek zůstáváme daleko od sebe".

USA tvrdí, že jakákoli nová smlouva o omezení jaderných zbraní by se měla vztahovat na všechny typy hlavic, zahrnovat lepší ověřovací protokoly a opatření týkající se transparentnosti a měla by být rozšířena i na Čínu, která zvyšuje svůj vlastní jaderný arzenál. Čína odmítla tuto myšlenku jako americký trik, jak vyhnout nové dohodě, a uvedla, že by se s radostí zúčastnila, kdyby USA souhlasily s jadernou paritou mezi všemi státy.

Čína byla k účasti na vídeňských rozhovorech vyzvána, ale delegaci nevyslala, uvedla AP.

Rusko mezitím prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měla by být do ní zahrnuta také Británie a Francie. Ale v důsledku neochoty těchto dvou zemí připojit se k nové dohodě by se USA a Rusko měly podle ruského vyjednávače více soustředit na bilaterální záležitosti.

Rusko nabídlo prodloužení dohody START bez jakýchkoli podmínek. Vyjednavač Billingslea naznačil, že USA jsou ochotny o tom jednat pouze v případě, že by existoval politicky závazný rámec pro dosažení změn v dohodě, kterou označil za "hluboce chybnou". Upravit je podle něj potřeba výměnu informací o údajích získaných během letových zkoušek raket a otázku inspekcí. Dohoda by se podle něj měla vztahovat také na všechny jaderné hlavice, včetně ruských raket krátkého doletu a taktických střel. Billingslea zdůraznil, že konečné rozhodnutí o osudu smlouvy je v rukou prezidenta Donalda Trumpa.

"Šance nejsou velké, ale ještě zcela nevyschly," okomentoval další vyhlídky ruský vyjednávač, náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Související

Více souvisejících

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany) Mark Esper Pentagon USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy