Ministři obrany USA a Ruska hovořili o posílení důvěry

Ještě dříve Američané dnes informovali ruskou stranu o svých podmínkách pro prodloužení stávající smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní, která představuje poslední odzbrojovací dohodu mezi USA a Ruskem.

Platnost americko-ruské smlouvy označované jako nový START nebo START 3, kterou podepsali 8. dubna 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, vyprší 4. února příštího roku. Se vzájemným souhlasem může být prodloužena o pět let. USA chtějí, aby se ke smlouvě připojila Čína.

Rusko a USA podle agentury AP uzavřely dnes ve Vídni další kolo jednání o kontrole zbrojení, ale přetrvává rozpor ohledně amerického požadavku zahrnout do nových odzbrojovacích dohod Čínu. Americký vyjednavač Marshall Billingslea řekl novinářům poté, co rozhovory ve Vídni skončily, že existuje jisté sbližování, "ale v řadě klíčových otázek zůstáváme daleko od sebe".

USA tvrdí, že jakákoli nová smlouva o omezení jaderných zbraní by se měla vztahovat na všechny typy hlavic, zahrnovat lepší ověřovací protokoly a opatření týkající se transparentnosti a měla by být rozšířena i na Čínu, která zvyšuje svůj vlastní jaderný arzenál. Čína odmítla tuto myšlenku jako americký trik, jak vyhnout nové dohodě, a uvedla, že by se s radostí zúčastnila, kdyby USA souhlasily s jadernou paritou mezi všemi státy.

Čína byla k účasti na vídeňských rozhovorech vyzvána, ale delegaci nevyslala, uvedla AP.

Rusko mezitím prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měla by být do ní zahrnuta také Británie a Francie. Ale v důsledku neochoty těchto dvou zemí připojit se k nové dohodě by se USA a Rusko měly podle ruského vyjednávače více soustředit na bilaterální záležitosti.

Rusko nabídlo prodloužení dohody START bez jakýchkoli podmínek. Vyjednavač Billingslea naznačil, že USA jsou ochotny o tom jednat pouze v případě, že by existoval politicky závazný rámec pro dosažení změn v dohodě, kterou označil za "hluboce chybnou". Upravit je podle něj potřeba výměnu informací o údajích získaných během letových zkoušek raket a otázku inspekcí. Dohoda by se podle něj měla vztahovat také na všechny jaderné hlavice, včetně ruských raket krátkého doletu a taktických střel. Billingslea zdůraznil, že konečné rozhodnutí o osudu smlouvy je v rukou prezidenta Donalda Trumpa.

"Šance nejsou velké, ale ještě zcela nevyschly," okomentoval další vyhlídky ruský vyjednávač, náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.