Morales páchal zločiny proti lidskosti? Bolívie žene exprezidenta do Haagu

Evo Morales stál v čele Bolívie téměř 14 let, skončil až letos 10. listopadu, kdy pod tlakem demonstrací a na výzvu armády podal demisi. Poté utekl do Mexika, které mu udělilo azyl. Podle médií je teď na Kubě, zřejmě kvůli zdravotnímu vyšetření. Některé deníky spekulují, že by pak mohl odjet do Argentiny, kde žijí jeho děti a kde v úterý nastoupil do úřadu levicový prezident Alberto Fernández.

Vláda bolivijské prezidentky Jeanine Áňezové, která se minulý měsíc dočasně ujala vedení země s cílem uspořádat nové volby, viní Moralese ze zločinů proti lidskosti. Těch se podle ní dopustil mimo jiné tím, že z Mexika podněcoval své příznivce k nepokojům a blokádám měst s cílem svrhnout nynější vládu. Podle ministra vnitra Artura Murilla to dokládá nahrávka Moralesova telefonátu s jedním z organizátorů protestů.

U místních soudů obvinila bolivijská vláda Moralese ze vzpoury. Exprezident obvinění odmítá a tvrdí, že nynější vláda se dostala k moci pučem a že se sama dopustila zločinů proti lidskosti, když bezpečnostní složky minulý měsíc zasáhly proti demonstrantům.

Morales byl od roku 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zprvu se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ale čelil kritice mimo jiné za autoritářství; nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.

Po posledních prezidentských volbách z 20. října, v nichž opět vyhrál Morales, vypukly v Bolívii střety jeho příznivců a odpůrců. Opozice i mise Organizace amerických států (OAS) totiž označily volby za zmanipulované. Koncem listopadu schválil parlament, v němž má většinu Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS), vládou navržený zákon o nových volbách, ve kterých už nesmí Morales kandidovat. Nové volby budou zřejmě v dubnu; termín vyhlásí volební soud, do něhož by měli být tento měsíc jmenováni noví členové.