Ozbrojený konflikt ve vesmíru se blíží? Americké plány vzbuzují obavy

NÁZOR - "Představa Donalda Trumpa coby vesmírného vrchního velitele svištícího Mléčnou dráhou, ničícího mimozemské útočníky a dobývajícího nové světy je komická a děsivá zároveň." S tímto tvrzením vystoupil editorial renomovaného britského serveru The Observer.

Další bitevní pole

Předtím, než si začali vyměňovat přátelské dopisy, americký prezident zesměšňoval severokorejského vůdce Kim Čong-una jako "malého rakeťáka", připomíná prestižní týdeník. Dodává, že poté, co minulý týden obnovil projekt amerických vesmírných sil (Space And Naval Warfare Systems Command), aspiruje "pozemšťan Trump" na uvedený titul sám.

"Ačkoliv může jít o velký krok pro muže v Bílém domě, je to obrovský skok zpět pro lidstvo," pokračuje editorial. Poukazuje, že po neúspěšném pokusu rozšířit hranice USA zakoupením Grónska Trump naznačuje, že Spojené státy mají právo kolonizovat vesmír a přistupovat k němu jako k prostoru pro neomezené soupeření supervelmocí na "dalším bitevním poli".

Trump se podle renomovaného serveru zřejmě příliš často kouká na scifi Den nezávislosti, ale vesmír Spojeným státům nepatří. Smlouva z roku 1967 ostatně jasně říká, že vesmír mohou volně zkoumat všechny země a žádná si na něj, ani jakékoliv vesmírné těleso, nesmí klást nárok, připomíná The Observer. Doplňuje, že daná smlouva rovněž zakazuje rozmisťovat ve vesmíru zbraně hromadného ničení, přičemž Spojené státy tento dokument podepsaly a ratifikovaly a jsou povinné ho dodržovat.

Americký prezident a jeho "vesmírní kadeti" z Pentagonu mohou argumentovat, že nezamýšlejí nárokovat si suverénní kontrolu nad vesmírem, ale jejich proklamovaný záměr vytvořit výsadní, nezpochybnitelnou americkou dominanci ve vesmíru se téměř neliší, poukazuje britský týdeník. Přiznává však, že zmíněná smlouva nezakazuje veškeré vojenské aktivity ve vesmíru, včetně vytváření vesmírných ozbrojených sil a vývoje vesmírných zbraní, což má být srdcem úkolu SpaceCom.

Podle velitele SpaceCom, generála Johna Raymonda, je v životním zájmu USA být vůdčí silou ve vesmíru a tuto pozici ohrožují jiné země, především Čína a Rusko, uvádí The Observer. Cituje generálova slova: "Rozsah, rozměř a komplexnost této hrozby...je skutečný a znepokojivý. Přestože vesmír je bojový prostor, naším cílem je ve skutečnosti zabránit přenesení konfliktu do vesmíru pomocí odstrašení. Nejlepší způsob, jaký znám, je být připraven na boj a zvítězit...Ve vesmíru jsme nejlepší na světě."

Zavřít oči před historií               

"Co takhle nejlepší ve vesmíru z vesmíru? To by bylo působivější," pokračuje ironicky editorial. Způsob, jakým Spojené státy obhajují svou potřebu neustále potvrzovat svou převahu, označuje za pochybný.

Naopak, prestižní server cítí americký pocit nejistoty a pokládá otázku, proč si americká armáda zakrývá oči a zacpává uši před historií, když tak jasně ukazuje, že staré, cynické myšlení ve stylu "hrozba=protiútok=větší hrozba" vedlo k vietnamské válce a americko-sovětským závodům v jaderném zbrojení.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Američtí generálové, kteří se nedokázali, či nechtějí poučit z minulosti, si našli nové bojiště a v Trumpovi člověka, který rád podpoří toto agresivní jednání, nebere si servítky The Observer. Pokládá řečnickou otázku, co bude následovat, a odpovídá, že ostatní země vyburcované takovou ukázkou vesmírné hegemonie se budou snažit Spojeným státům vyrovnat, nebo je překonat.

"Potenciální ničivě destruktivní rivalita je nekonečná, stejně jako samotný vesmír," pokračuje britský server. Připouští ovšem, že je naprosto pochopitelné, pokud státy chtějí chránit satelitní komunikaci a navigační systémy před raketami odpalovanými ze země či prostředky elektronického boje, stejně jako je legitimní snažit se stát vůdčím hráčem ve vesmíru, jak v červnu nastínila bývala britská ministryně obrany Penny Mordauntová.

Je nepochybně pravda, že vesmír nabízí mimořádné příležitosti pro potenciálně komerčně využitelný vědecký a lékařský výzkum, inovace, objevy a civilní cestování, přiznává dále editorial. Deklaruje však, že cesta jak zajistit, že se z vesmíru nestane další bitevní pole, nevede skrz militarizovaný závod o převahu konkrétního státu.     

Cestou tak není připojit se k americké snaze o "vesmírné odstrašení", jak plánuje například Velká Británie, ale pro zamezení militarizace vesmíru a s tím spojeným rizikům budoucího konfliktu by měly všechny zainteresované státy spolupracovat na vytvoření mezinárodního vesmírného úřadu, který bude vynucovat nová závazná pravidla přidaná do aktualizované mezinárodní smlouvy pod patronací OSN, nabádá The Observer. "Učiní tak? To se brzy uvidí," uzavírá renomovaný server.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) vesmir zbraně Donald Trump Space And Naval Warfare Systems Command

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy