Počet obětí pandemie covidu-19 celosvětově překročil hranici čtyř milionů

Trvalo více než rok, než si covid-19 vyžádal první dva miliony obětí. Další dva miliony úmrtí v souvislosti s tímto onemocněním státy světa zaznamenaly ve 166 dnech, vyplývá z analýzy Reuters. Americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), která statistiky rovněž monitoruje, dnes ráno uváděla o něco nižší globální bilanci zemřelých; ta podle ní stojí na 3,8 milionu.

V absolutním počtu zemřelých po nákaze koronavirem jsou na prvních pěti příčkách Spojené státy, Brazílie, Indie, Rusko a Mexiko. Tyto státy zároveň představují 50 procent všech celosvětově zaznamenaných úmrtí. V přepočtu na populaci mají nejvíce zemřelých Peru, Maďarsko, Bosna a Hercegovina, Česká republika a Gibraltar, uvádí Reuters.

Nejhorší situace nyní vládne v zemích Latinské Ameriky; z tohoto regionu pochází 43 ze 100 všech nově ohlášených případů nákazy. Z jihu amerického kontinentu zároveň pochází devět zemí, které za poslední týden nahlásily v přepočtu na obyvatele nejvíce zemřelých. Nemocnice v Bolívii, Chile či Uruguayi nejčastěji přijímají osoby ve věku od 25 do 40 let. V brazilském velkoměstě Sao Paulo tvoří lidé s covidem-19 80 procent všech pacientů na jednotkách intenzivní péče.

Nejvíce zemřelých v absolutních počtech v posledních dnech hlásí Indie a Brazílie, které se mimo jiné potýkají s nedostatkem pohřebních míst. Jeden ze tří mrtvých celosvětově nahlášených za den pochází právě z Indie.

Část zdravotnických odborníků věří, že je počet zemřelých na covid-19 globálně podceněný. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý měsíc uvedla, že si pandemie podle jejích odhadů vyžádala dvakrát až třikrát více obětí, než kolik uvádějí oficiální statistiky.

Reuters připomíná, že řada zejména chudších zemí má potíže s proočkováním populace. Naopak v zemích jako je Británie, která má v absolutních počtech nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 v Evropě, či v USA jsou vysoké počty nakažených a úmrtí na ústupu právě díky úspěšným očkovacím kampaním. Instituce i organizace proto vyzývají, aby bohatší státy část vakcín darovaly chudším zemím.

"Hlavním problémem v Amerikách není přijetí vakcíny, ale její dostupnost," uvedla ve středu šéfka Panamerické zdravotnické organizace (PAHO) Carissa Etienneová. Dárce očkovacích látek vyzvala, aby dávky poskytli co nejdříve.

Ekonomicky silné země skupiny G7 na summitu minulý týden slíbily, že v následujícím roce poskytnou chudým zemím miliardu vakcín proti covidu-19.