Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom dnes tiskové agentury.
Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.
Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. První se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli závadě musela předčasně vrátit na Zemi, aniž dosáhla ISS. V srpnu 2021 pak musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.
Potížím se nevyhnul Boeing ani při nynější misi. Krátce po startu selhaly u Starlineru dva z jeho 12 motorů a firma rovněž uvedla, že monitoruje nečekané chování systému kontroly teploty. Teplota modulu ale prý zůstává stabilní.
Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako "taxi" pro astronauty Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). SpaceX ve svém vlastním modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu 18 astronautů a čtyři vesmírné turisty.
Starliner dovezl na 230 kilogramů zásob pro ISS, která obíhá kolem Země ve výšce asi 400 kilometrů. Modul má u stanice zůstat pět dní, než se vydá zpět na Zemi a přistane na letecké základně White Sands ve státě Nové Mexiko.
Jediným pasažérem kosmické lodi je tentokrát figurína Rosie the Rocketeer, která dostala jméno po hrdince 2. světové války známé jako Rosie the Riveter - Růženka Nýtovačka. Stala se ikonou žen, jež pracovaly za války v továrnách a loděnicích a podílely se na výrobě munice pro armádu.
První let kosmické lodi s posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Přesný časový harmonogram však bude záviset na tom, jak se modul osvědčí.
Související
Češi mohou vybrat předmět, který astronaut Svoboda vezme do vesmíru
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) , vesmírná loď CST-100 Starliner
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák