Drastické útoky kyselinou? Ženám pomáhá salon krásy

Vše začalo, když jednou přišla do salonu Misbahové žena s tváří zahalenou závojem. "Když si závoj stáhla, musela jsem se posadit. Nohy mi ztuhly," popisuje Misbahová. "Přede mnou byla žena bez obličeje. Neměla oči ani nos a krk a obličej byly přilepené k sobě tak, že nemohla otáčet hlavou." Žena doufala, že jí Misbahová jako uznávaná profesionálka v oboru pomůže k lepšímu vzhledu.

Misbahová zatelefonovala lékařům a požádala je, aby se postižené ujali. Tak začala její charitativní práce pro oběti útoků kyselinou.

V posledních deseti letech Misbahová pomohla stovkám takových obětí. S pomocí finančních darů jim platí lékařskou péči a školí je pro práci v salonech krásy. Některé z nich pracují v tom jejím.

Bušra Šafiová je jednou z nejzkušenějších kosmetiček. I ona přežila útok kyselinou. Napadli ji příbuzní jejího manžela jako trest za to, že její rodina nedala dost peněz jako věno.

"Tchyně mě svázala od krku dolů a manžel, švagr a tchán na mě vylili kyselinu. Deset dní mě nevzali do nemocnice a obličej mi opuchl a vypadal jako kus slizkého masa," popsala Šafiová.

Žena přišla za Misbahovou pro pomoc. Oči měla zavřené, jak jí je spálila kyselina, nos byl pryč a také části uší měla rozleptané. Strávila roky na operacích a po 150 operačních zákrocích má nyní šanci začít nový život.

"Jsem vděčná. Znovu vidím a slyším, mám nos, kterým mohu dýchat, jazyk, který mi umožňuje znovu mluvit," říká. Jizvy na obličeji nemohou skrýt její úsměv, když hovoří.

Charitativní organizace Misbahové je jednou z mála organizací v Pákistánu, která se této problematice věnuje. Podle její vedoucí by měla pákistánská vláda dělat víc pro pomoc obětem kyselinových útoků.

"Je to otázka týkající se žen, takže na seznamu priorit vlády je až zcela na konci. Tyto útoky prý také podle vlády kazí pověst naší země. Proto jsou utajovány a zametány pod koberec," prohlašuje Misbahová.

Jen za letošní rok bylo v Pákistánu zaznamenáno nejméně 160 útoků kyselinou, podle charitativních organizací je ale toto číslo podstatně vyšší. Mnohé oběti mlčí, protože se bojí, že budou napadeny znovu. A pokud již je případ ohlášen a dostane se k soudu, viníci jsou zřídka pohnáni ke spravedlnosti.