Japonský premiér Abe slaví drtivé vítězství, může prosadit cokoli

Vyhrané volby stávajícímu premiérovi kromě hospodářských reforem usnadní také zavedení některých nepopulárních opatření, jakými jsou obnova provozu jaderných elektráren či schválení změny ústavy, jež by poprvé od druhé světové války japonským vojákům umožnila bojovat v zahraničí. Dvoutřetinová většina umožňuje přehlasovat horní komoru, pokud ta nějaký návrh zákona vrátí.

Většina průzkumů uskutečněných při odchodu voličů z hlasovacích místností naznačuje, že současná vládní koalice by mohla získat více než 317 křesel. Udržela by si tak absolutní většinu, která jí umožňuje hladce prosadit zákony. Hlavní opoziční strana Demokratická strana Japonska (DPJ) by podle průzkumu měla získat 62 křesel.

Podle analytiků Abe profitoval mimo jiné z roztříštěnosti opozičního tábora. Jeho hlavní konkurent, DPJ, byla u moci v letech 2009 až 2012, ale ztratila důvěru voličů vzhledem k neschopnosti naplnit předvolební sliby a nepřesvědčivému vedení země po zemětřesení, přívalové vlně cunami a havárii jaderné elektrárny z roku 2011.

Podle prvních odhadů volby provázela rekordně nízká volební účast. Většina Japonců tyto volby považuje za zbytečné a pochybuje o Abeho strategii, které se přezdívá Abenomics.

V březnu 2014 oznámil premiér Abe vznik šesti speciálních ekonomických zón rozdělených podle jednotlivých odvětví. V regionu kolem hlavního města vznikne zóna pro mezinárodní obchod, v aglomeraci kolem města Osaka se budou v novém režimu zkoušet invovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu budou zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se bude experimentovat s pracovním právem a ostrov Okinawa bude zónou pro mezinárodní turismus, informuje MZV ČR.

Dodatečným a vítaným stimulem je pořadatelství Olympijských her v roce 2020, kdy se v roce konání díky hrám očekává zvýšení HDP o 0,5 procent.

Japonsko je pro ČR podle vzájemného obratu obchodní výměny 17. nejdůležitějším obchodním partnerem (21. nejdůležitějším vývozním a 14. nejdůležitějším dovozním partnerem). Pro Japonsko je dle objemu exportu ČR na 38 místě. Podle objemu dovozu na 56. místě. Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní, ale objem exportu z ČR do Japonska se každým rokem zvyšuje. Za rok 2013 byl schodek nejnižší od roku 2004.