KLDR v krizi? Kim Čong-un postupně odehnal všechny spojence

Čína

Čína je tradičně nejbližším spojencem Severní Korei, ale poslední raketové testy odsoudila jako "nepřijatelné". Ve společném prohlášení slíbil čínský prezident Si Ťin-Pching, že bude spolupracovat s Vladimirem Putinem na diplomatickém řešení korejského problému.

Historicky si Severní Korea užívala silné vztahy s Čínou. Od té doby, co v roce 2011 převzal moc Kim Čong-un však vztahy znatelně ochladly. Čínský prezident má údajně velmi nízké mínění o Kimovi a jeho jaderném programu. Peking opakovaně žádal o jeho zrušení, ale veškerá přání i oficiální žádosti přišly vniveč.

V únoru obvinila severokorejská média Čínu, že tančí tak, jak USA píská poté, co Čína zarazila dodávky uhlí po zbytek roku. Peking sankce vysvětloval jako jednotný postup s OSN ve snaze zamezit jadernému programu. Stále však dodává některé potraviny.

Na těchto dodávkách je Severní Korea absolutně závislá a v případě jejich odstřižení bude pod extrémním tlakem. „Čína by však musela podstoupit velké riziko a je pochopitelné, že její zástupci jsou zatím neochotní,“ vysvětlil Ted G. Carpenter z Institutu Cato.

„Mají mnoho oprávněných obav. Jednou z nich je i to, že by se severokorejský režim mohl úplně rozpadnout. A to by způsobilo masivní příliv uprchlíků právě do Číny. Kvůli minovým polím by to bylo jednodušší, než utíkat do Jižní Korei,“ upozornil Carpenter.

Rusko

Ruské ministerstvo označilo nedávno americko-ruské vztahy za nehorší od dob studené války. Není tedy žádným překvapením, že Moskva nyní ohledně závažné situace mezi USA a Severní Koreou mlčí. Obě země sdílí hranici a bývaly velmi blízkými spojenci.

Minulý rok však Rusko varovalo Pchjongjang, že pokud bude nadále vyhrožovat jaderným programem, mohlo by to vést až k vojenské intervenci na korejském poloostrově. Varování přišlo poté, co severokorejci oznámili, že vymažou USA a Jižní Koreu z mapy.

„Považujeme za naprosto neomluvitelné, že někdo činí veřejná prohlášení o preventivních jaderných úderech proti svým protivníkům,“ znělo tehdy z Ruska. „Měli by si uvědomit, že svým chováním tvoří legální půdu pro vojenský zákrok a to podle charty Spojených Národů,“ upozornila Moskva.

Vztahy se tak zdají být daleko chladnější než ještě nedávno, když v roce 2015 obě země vyhlásily "rok přátelství", který měl prohloubit ekonomické i politické vztahy. Kim Čong-un měl dokonce navštívit Putina při příležitosti 70 let od konce 2. světové války. Dříve Rusko odepsalo 10 miliard dolarů z dluhu, který vůči němu Severní Korea má ještě z dob SSSR. To vše bylo nahrazeno varováním a zlověstným mlčením. 

Bulharsko

Severní Korea navázala spojenectví s Bulharskem již v roce 1948 a země podepsaly smlouvu o bilaterální spolupráci v roce 1970. V současnosti je Bulharsko posledním spojencem Kima v Evropě. I z Bulharska však v průběhu letošního března zaznělo, že „přijme nezbytná opatření k implementaci sankcí OSN.“ To se projevilo na omezení dodávek uhlí, železa a železné rudy ze Severní Korei a počet diplomatů na severokorejské ambasádě v Sofii byl snížen.

Beninská republika

Benin je další bývalý komunistický stát s vazbami na Severní Koreu. V roce 2013 citovala severokorejská státní média bývalého prezidenta Beninu Thomase B. Yayima, který popsal vztahy zemí jako „excelentní přátelství a tradici.“ Benin je poměrně drobný stát v Západní Africe.

Demokratická republika Kongo

Obě země byly obviněny ze spojenectví minulý rok poté, co Rada bezpečnosti OSN obvinila Severní Koreu, že trénuje konžské vojáky a policisty a k tomu jim ještě dodává zbraně a to i přes embargo Spojených národů.

Madagaskar

Asi nejnepravděpodobnější možný spojenec Kim Čong-una. V 70. letech pomohli severokorejci na Madagaskaru zdarma postavit prezidentský palác a nové vodní cesty. Spojenectví od té doby trvá, nutno však říci, že vztah je spíše formální.

Diktátor vede osamělý boj

Kim Čong-una postupně opouští spojenci a ti, kteří mu zůstali za mnoho nestojí. Svým chováním naštval dokonce i své nejvěrnější přátele z Ruska a Číny. Režim jde pomalu k zemi a pokud se nevzdá svého jaderného programu, je postupný pád neodvratitelný. Zůstává však jedna otázka. Kolik lidských životů či celých států v posledním hořkém boji stáhne s sebou.