Saúdská Arábie získá jaderné zbraně? Varovné signály sílí

Varovné signály sílí

Saúdská Arábie netvrdí, že se chce po Izraeli stát druhou zemí stále nestabilnějšího regionu, která získá jaderný arzenál, připouští prestižní deník. Dodává, že podle Saúdů mají reaktory pouze generovat elektřinu pro domácí spotřebu, aby země mohla zvýšit zahraniční příjmy z prodeje svých obřích zásob ropy.

"Přesto existují sílící signály, že Saúdové chtějí mít možnost získat jaderné zbraně jako obranu proti svému úhlavnímu rivalovi, Íránu, který měl masivní jaderný program, než přistoupil na výrazná omezení v rámci dohody se Spojenými státy a dalšími velmocemi z roku 2015," píše New York Times. Připomíná, že snahu Obamovy administrativy vyjednat dohodu o poskytnutí civilní jaderné technologie, kterou je podmíněn prodej amerických jaderných reaktorů, ztroskotaly na neochotě Saúdů učinit právní závazky zakazující obohacování uranu a úpravu plutonia k jejich využití v jaderných zbraních.

Spojené arabské emiráty učinily podobný závazek v roce 2009, čímž podle newyorského serveru nastavily "zlatý standard" pro mírovou jadernou spolupráci. Nyní však jednání probíhá za vlády amerického prezidenta, který se řídí potřebami byznysu a agresivně nadbíhá saúdským vládcům, varuje editorial. Poukazuje, že Trump má teoreticky skvělou pozici, aby přemluvil Saúdy ke přijetí běžných standardů a může Rijádu vysvětlit, že se vyplatí relativně levně nakupovat obohacené palivo pro reaktory ze zahraničí, nikoliv jej vyrábět přímo v Saúdské Arábii.

Taková dohoda by jen posílila vazby mezi královstvím a Spojenými státy, které jej ostatně slíbily chránit před nepřáteli, konstatuje renomovaný deník. Poukazuje, že zůstává otázkou, jaké limity bude Trumpova administrativa požadovat a na jaké Saúdové v nadcházejících dvoustranných jednáních přistoupí.

"Trvání na striktních podmínkách by mohlo přimět Saúdy raději nakoupit od Ruska nebo Číny, které nevyžadují taková pravidla nešíření jaderných zbraní, či od Francie a Jižní Koreje, a tím potrestat skomírající americký jaderný průmysl dychtící po nových lukrativních zakázkách," přiznává prestižní server. Připomíná, že Westinghouse a další americké firmy již jednají o vytvoření konsorcia, které by realizovalo mnohamiliardový projekt.

Ve hře není jen Saúdská Arábie

Neschopnost zavést klíčová omezení do patřičné smlouvy by ovšem ponechala Saúdům možnost zneužít technologii k výrobě jaderných zbraní, což by podkopalo dekády dlouhé, Spojenými státy vedené snahy zabránit šíření těchto prostředků, varuje New York Times. Dodává, že USA představují dlouhodobého lídra v jaderných technologiích a jejich prodej jiným zemím se řídí dvoustrannými dohodami zahrnujícími devět kritérií proti šíření jaderných zbraní.

Patří mezi ně garance, že žádný jaderný materiál poskytnutý Spojenými státy nebude využit v jaderných náložích, že žádná technologie či tajné informace nebudou předány bez amerického souhlasu třetím stranám a že země, s níž byla dohoda uzavřena, se neuchýlí k obohacování uranu a úpravě plutonia, vysvětluje editorial. Poukazuje, že saúdští představitelé trvají na právu obohacovat uran a upravovat plutonium v souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní, která umožňuje státům přístup k takovým technologiím, jestliže se zřeknou jaderných zbraní.

"Pokud tento nesouhlas zablokuje jednání, Spojené státy by mohly zcela přijít o příležitost nastavit saúdské programu jakékoliv podmínky (vylučující) šíření jaderných zbraní a (zajišťující) jadernou bezpečnost," píše newyorský deník. Domnívá se, že právě proto navrhl někdejší americký vyjednavač Robert Einhorn kompromis, který by stál za zvážení, pokud snaha o prosazení striktnějších standardů selže - Saúdům by bylo umožněno zavázat se k neobohacování uranu a neupravování plutonia po dobu 15 let, nikoliv na neurčito, což by odstranilo tuto problematickou otázku z cesty.

Především americký Kongres musí prosazovat své právo posledního slova ohledně dohody a - pokud to neučiní Trumpova administrativa - nastavit striktní podmínky, například požadovat inspekce saúdských jaderných zařízení, k nimž se uvolil i Írán, nabádá vlivný server. Tvrdí, že s ohledem na nekonsistentní postoj Trumpa k jaderným zbraním ovlivní postoj Kongresu nejen jadernou budoucnost Saúdské Arábie, ale také rozhodování Turecka, Egypta a dalších zemí koketujících s jadernými ambicemi. Američtí zákonodárci tak musí zavést opatření zabraňující dalším státům přiblížit se zisku atomových zbraní, apeluje editorial.