Čínský prezident jako doživotní vládce? Učí se od kamaráda Putina, míní diplomat

Omezení počtu mandátů bylo v Číně zavedeno v roce 1982 a s cílem zabránit diktaturám, jako byla v 60. a 70. letech ta pod vedením Mao Ce-tunga.

Mluvčí Všečínského shromáždění lidových zástupců Čang Jie-suej uvedl, že neexistuje žádný časový limit pro výkon funkce šéfa čínské komunistické strany ani předsedy vojenské komise. Čang, který je zároveň náměstkem ministra zahraničí, podle agentury DPA řekl, že chystané změny ústavy nejsou nijak "drastické".

Nyní 64letý Si Ťin-Pching by tak mohl vládnout tak dlouho, jak by chtěl a ne jen do roku 2023, kdy mu vyprší druhé pětileté funkční období. "Hodně se učí od svého přítele Vladimira Putina," citovala agentura DPA nejmenovaného diplomata. Také v Rusku se díky změně ústavy mohl Vladimir Putin vrátit do prezidentského úřadu.

Si Ťin-Pching oproti svým předchůdcům soustředil ve svých rukou více moci a posílil vliv komunistické strany. "První změna ústavy od roku 2004 by odrážela tyto nové okolnosti a historickou transformaci pod vedením současného prezidenta," řekl k tomu Čang Jie-suej.

Oproti zvyklostem z předchozích let mluvčí parlamentu dnes neuvedl, jak letos poroste vojenský rozpočet země. Řekl jen, že v minulých letech byl nárůst "umírněný". DPA připomíná, že loni nárůst činil 7,6 procenta a reflektoval rostoucí napětí mezi Čínou, jejími sousedy a Spojenými státy.