Jerevan - Vůdce protestního hnutí v Arménii, opoziční poslanec Nikol Pašinjan, byl dnes oficiálně navržen na kandidáta na premiéra. Oznámila to místní média. Pašinjanovo zvolení do čela vlády má být prvním krokem k ukončení vnitropolitické krize, která jihokavkazskou zemi ochromuje od poloviny dubna.
Pašinjan už ve volbě premiéra jednou neuspěl, a to 1. května. Teď mu před dalším hlasováním v parlamentu, naplánovaném na 8. května, podporu slíbil jménem vládní Republikánské strany předseda jejího poslaneckého klubu. Ke zvolení premiérem potřebuje opoziční vůdce nejméně 53 hlasů od celkem 105 poslanců jednokomorového parlamentu, a k tomu jsou nutné i hlasy z vládních lavic.
"Zatím jsme na jeho (Pašinjanovu) podporu získali podpisy 41 poslanců. Zástupci Republikánské strany dosud mezi nimi nejsou," řekl Pašinjanův poradce Armen Galdžjan agentuře Novosti-Armenija.
Sám vůdce opozice uvedl, že šéf poslaneckého klubu republikánů při dnešní schůzce potvrdil, že jej klub v hlasování podpoří.
"Setkal jsem se dnes s Vagramem Bagdasarjanem. Potvrdil, že klub republikánů podpoří kandidáta lidu. Toto už veřejně ohlásili a při osobní schůzce mi to potvrdil," řekl Pašinjan a dodal, že podpisy od nejméně třetiny poslanců se již podařilo shromáždit, a tak lze jeho kandidaturu považovat za hotový fakt.
Toto ujednání potvrdil šéf poslaneckého klubu vládní strany po schůzce s Pašinjanem. "Oznámili jsme, že Republikánská strana nenavrhne vlastního kandidáta na premiéra. Podpoříme kandidáta s podporou třetiny poslanců, ať už Pašinjana, anebo někoho jiného. A 8. května bude mít Arménie premiéra," řekl Bagdasarjan agentuře Reuters po schůzce s opozičníkem.
Politická krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Serže Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl deset let prezidentem a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Sargsjan byl zvolen šéfem vlády 17. dubna, ale odstoupil 23. dubna pod tlakem protivládních protestů, které vedl právě Pašinjan, pokládaný za prozápadního, liberálního politika.
Související
Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák