Za sledování jihokorejské televize jim hrozí smrt. Severokorejci v tom však nemíní přestat

Obyvatelé Jižní Hwanghe jsou policejními činiteli nuceni účastnit se propagandistických přednášek, ve kterých je jim vyhrožováno, aby přestali „sledovat dekadentní materialistická videa kapitalismu“, které si „našly svou cestu z Jihu“. 

Aktivisté z Jižní Koreje posílají balóny naplněné penězi, jídlem, letáky a USB flash disky s filmy či fotkami, které doufají, že budou distribuovány dále. Nicméně, samotní Severokorejci jsou schopni manipulovat s televizními frekvencemi, aby se napojili na jihokorejské vysílání.

Režim si je toho vědom a proto pořádá varovné přednášky. „ Řekli, že bez ohledu na status dané osoby, ti, kteří budou chyceni, jak porušují [zákaz] budou popraveni popravčí četou,“ uvedl jeden zdroj z dané oblasti a dodal, že představitelé režimu chtějí obyvatelům „nahnat strach“.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v posledních měsících se pokouší o vyvolání dojmu, že se KLDR otevírá světu. Pravidelně se setkává s jihokorejským vedením a chystá se na další schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Obyčejní Severokorejci díky tomu přestali mít strach z tvrdých postihů a začali sledovat televizní produkci svých sousedů. Režim to však nese nelibě, protože obyvatelé KLDR prostřednictvím televizních seriálů vidí, jak hluboké ekonomické rozdíly jsou mezi Jižní a Severní Koreou.

Policejní síly se zaměřují především na hraniční oblasti typu Jižní Hwanghe, ve kterých dle nich hrozí největší nebezpečí možnosti kontaktu a vytvoření rezistence vůči režimu. Kromě hrozeb a povinných přednášek používá režim i sofistikovanější metody jako je rušení televizního signálu.

Za sledování jihokorejského dramatu byly pěti vysokoškolským studentům zabaveny diplomy a sami studenti byli odsouzeni vykonávat povinné práce. Totéž postihlo i šest teenagerů za veřejné tancování na jihokorejské popové písně.

Režim ale neváhá sáhnout i drastičtějším opatřením. V roce 2014 byla pětice vrchních činitelů režimu popravena na přímý rozkaz Kim Čong-una za sledování jihokorejských dramat. O rok později byla popravena trojice hospodyněk, která je distribuovala.

Navzdory tvrdým postihům však Severokorejci se stále pokouší sledovat jihokorejskou kulturní produkci a neberou režimní varování vážně. Jeden zdroj se svěřil rádiu Svobodná Asie, že lidé se smějí „hloupé propagandě“ režimu a jeho „zastaralým ideám“ prezentovaným na povinných přednáškách.