Radikální změna politické mapy? Trump může Čínu spasit

Čínské komunistické vedení v poslední době zvyšuje svůj vliv v čínské společnosti. Týká se to i byznysu a ekonomiky. Státní podniky agresivně vstupují do těch soukromých, které jsou nuceny méně investovat v zahraničí a více působit na domácí scéně.

Právě toto nedostatečné rozlišení mezi státní a soukromou sférou stojí za kauzou Huawei a představuje oblast čínské politiky, kterou Trump zvláště kritizuje. USA požadují po Číně, aby stát hrál menší roli v čínské ekonomice, méně podporoval státní podniky a dal větší prostor těm soukromým.

S těmito výtkami souzní celá řada čínských elit, která má pocit, že po éře poměrně velkého uvolnění doprovázeného značným ekonomickým rozkvětem se země vrací k přílišné tvrdosti Maoistického režimu, tvrdí list New York Times. Jejich strach není neoprávněný. Současný čínský prezident Si Ťin-pching se stal nejmocnějším čínským vůdcem od doby Mao Ce-tunga. Číně vládne železnou rukou a neexistuje vnitřní opozice, která by proti němu mohla stát.

Pro čínské elity, nespokojené s vývojem v zemi, roli této nutné opozice nyní zaujímá právě Trump. Slibují se od něj, že jeho soustavný tlak povede k ekonomickým reformám v zemi, které by se mohli promítnout do celkové nižšího sevření země čínským vedením.

Robert Lighthizer, Trumpův hlavní obchodní vyjednavač, v rozhovoru pro National Public Radio potvrdil, že mezi Číňany existují lidé, kteří mají jistá pozitivní očekávání od obchodní války. „ V Číně jsou lidé, kteří věří, že reforma je dobrý nápad. A musíte (mi) věřit, že tyto lidé jsou na velmi vysoké úrovni“.

„Obchodní válka je dobrá věc“, říká Zhu Ning, ekonom z pekingské Univerzity Čching-chua. „ Dává nám naději, když jsme beznadějní“. Pozitivně se o obchodní válce vyjadřuje i Long Yongtu, který vedl jednání o vstupu Číny do Světové obchodní organizace. Je to dle něj „dobrá věc“, protože může být „zdravým nátlakem, který posune Čínu vpřed“.

Čínské elity si uvědomují, že nelze Trumpa vnímat jako zachránce Číny. Komunistické vedení se nemůže podvolit tolika jeho požadavkům, protože by vypadalo slabě. Změny musí přijít zevnitř, poukazuje miliardář, aktivista za lidská práva a dřívější podnikatel v rizikovém kapitálu Wang Gongquan, který byl zatčen v roce 2014 za „rušení veřejného řádu“ v jedné z prvních vln potlačování disidentu za vlády současného prezidenta.

Podle optimistů už nyní je Čína svědkem jisté menších reforem, ke kterým vedení přistoupilo kvůli tomu, že čelí obchodní válce a zpomalování ekonomiky. Vláda slíbila snížit daně, ustoupit z dalších zátěží, které jsou uvaleny na soukromý sektor a dát obchodníkům větší roli v ekonomice.

Nicméně, podle skeptiků tyto opatření jsou spíše reaktivní než proaktivní a ukazují, že vláda nemá ve skutečnosti žádný plán na skutečně fundamentální změnu kurzu. Čínské vedení dalo jasně najevo, že se získané moci nevzdá a hodlá kontrolovat vše.

Někteří čínští disidenti proto po Trumpovi požadují větší akci – změnu režimu. Chtěli by, aby prosazoval stejnou změnu vedení, jako tomu dělá v případě Venezuely. Jakkoliv se Trump rád stylizuje do role tvrdého muže, tohle navzdory obchodní válce je stále záležitost, do které i on by se bál pustit.