Kuala Lumpur - V případu zmizelého boeingu 777 společnosti Malaysia Airlines se objevilo nové svědectví. Dělník pracující na ropné plošině v Thajském zálivu tvrdí, že na obloze viděl letadlo v plamenech. Podle času by se skutečně mohlo jednat o pohřešovaný let MH370. Informuje server news.com.au.
Novozélanďan Mike McKay si je naprosto jistý, že v sobotu ráno viděl letadlo, které zachvátily plameny. Své svědectví odeslal emailem provozovateli ropné plošiny s výzvou, aby zalarmoval úřady.
"Pánové. Věřím, že jsem viděl pád letu Malaysian Airlines. Časově to sedí," napsal. Muž tvrdí, že se snažil kontaktovat vietnamské a malajské úřady již před několika dny. Netuší však, zda-li jeho zprávu dostaly. Z hořící letounu ve velké výšce po zhruba 10-15 vteřinách prý vyšlehly plameny. Zdálo se mu, že se stroj stále nachází v jednom kuse.
McKay pracuje na plošině Songa-Mercur, která se nachází nedaleko pobřeží vietnamského ostrova Vung Tau. Dle jeho svědectví se hořící letoun nacházel právě v lokalitě, kde čínský satelit zaznamenal v neděli ráno plovoucí trosky. Včerejší pátrání v oblasti však žádnou stopu po zmizelém boeingu neobjevilo.
Související
Před 10 lety zmizel let MH370 z radarů. Příbuzní žádají obnovení pátrání
Před velvyslanectvím Malajsie v Pekingu se v pátek sešli příbuzní čínských pasažérů letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, aby společně připomněli desáté výročí stále neobjasněného zmizení letadla. Boeing 777 s 239 pasažéry na palubě, který byl na cestě z Kuala Lumpuru do Pekingu, zmizel z radarů dne 8. března 2014. I přes rozsáhlé pátrání, které bylo v historii jedním z největších, nebylo letadlo nikdy nalezeno.
10 let od jedné z největších záhad současnosti. Sílí hlasy po obnově pátrání po letu MH370
Premiér Malajsie Anwar Ibrahim v pondělí prohlásil, že by byl rád, kdyby se opětovně spustilo pátrání po zmizelém letadle linky Malaysia Airlines MH370, pokud se objeví přesvědčivé důkazy.
Zmizelý Boeing 777 letu MH370 (březen 2014) , Boeing 777
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
Česká republika by měla mít pátý národní park – národní park Křivoklátsko. S jeho zřízením počítá návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který ve středu projednala a schválila vláda. Rozhodla také o vymezení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory, schválila parametry podpory odstraňování škod, které způsobily povodně na státním vodohospodářském majetku, a rozhodla o možném uvolnění zásob ropy ze státních hmotných rezerv na případné vykrytí výpadku dodávek z ropovodu Družba.
před 57 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?
před 1 hodinou
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Další dramatický vývoj nabírá po téměř měsíci od sdělení obvinění případ matky podezřelé z vraždy novorozence na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Policisté dnes oznámili, že našli další ostatky novorozence.
Aktualizováno před 2 hodinami
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.
před 2 hodinami
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
Evropská unie stále nemá připravený konkrétní plán na nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Ať už má Evropská komise připravenou jakoukoli taktiku na obchodní válku se Spojenými státy, nejnáročnějším úkolem bude udržení jednoty celé unie.
před 3 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.
před 4 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
Jižní Korea se aktuálně nachází v politické krizi, kterou vyvolalo vyhlášení a následné rychlé zrušení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem. Tento dramatický krok, jenž trval pouhých několik hodin, zasáhl demokratickou zemi, která si historicky nese bolestivé vzpomínky na autoritářskou vládu.
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
V České republice byl poprvé zaznamenán domácí případ onemocnění difylobotriózou, kterou způsobuje parazitická tasemnice spárovec široký. Podle vědců z Akademie věd ČR se muž nakazil po konzumaci syrových jiker štiky pocházejících z nádrže Lipno na jihu Čech.
před 5 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
Uběhlo více než tisíc dní od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu, a ani jedna ze stran neprojevuje známky ochoty ustoupit. Konflikt přitom vyvolává řadu otázek, na které odpovídá pro SkyNews vojenský analytik Sean Bell.
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.
před 8 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
Listopad se stal pro Ukrajinu měsícem s největšími územními ztrátami od září 2022. Podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) ztratila Ukrajina během listopadu oblast o velikosti přibližně 1 202 čtverečních kilometrů, což odpovídá rozloze města New York, uvedl server The Guardian.
před 11 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.
před 12 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
před 13 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Zdroj: Libor Novák