Kerry hasí krizi v Afghánistánu: Všech 8 milionů hlasů bude přepočítáno

"Každý hlas bude zkontrolován, všech osm milionů," řekl na tiskové konferenci Kerry. Dodal, že revize hlasovacích lístků se uskuteční pod dohledem OSN v Kábulu a že začne do 24 hodin. Šéf americké diplomacie také řekl, že oba prezidentští kandidáti i Karzáí prokázali ochotu ke kompromisu.

Kvůli volebnímu auditu bude odložen termín uvedení nové afghánské hlavy státu do úřadu, který byl určen na 2. srpen. Původní termín oznámení konečných výsledků je stanoven na 22. července, kvůli kontrole bude zřejmě odložen.

Předběžné výsledky druhého kola voleb z 14. června naznačují, že vítězem je bývalý činitel Světové banky Ghaní, což ale dosud favorizovaný Abdulláh, který vyhrál v prvním kole, odmítl uznat. Abdulláh tvrdí, že druhé kolo provázely volební podvody.

Ve čtvrtek Kerry pohrozil, že Spojené státy ukončí svou finanční a bezpečnostní pomoc Afghánistánu, pokud se kdokoli v zemi pokusí ilegálně převzít moc.

Když byl z teroristických útoků z 11. září 2001 obviněn Tálibán, USA se svými spojenci včetně tádžických a uzbeckých milicí, souhrnně nazývaných "Severní Aliance", zaútočily v rámci operace „Enduring Freedom" na Afghánistán s cílem zbavit zemi tálibánského vedení.

Spojeným státům a jejich spojencům se podařilo odstranit vládu hnutí Tálibánu a na konci roku 2001 se lídři afghánských opozičních stran sešli v Bonnu, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. Počáteční pozitivní klima pro další vývoj v zemi bylo tedy vytvořeno podpisem dohody v Bonnu 5.12.2001 (začátek tzv. Bonnského procesu) specifikující rozdělení moci v zemi a plány na tvorbu nové ústavy a vznik demokratické vlády k roku 2004.

V prosinci 2001 byl Hamid Karzai jmenován předsedou prozatímní vlády, v roce 2002 pak tzv. prozatímním prezidentem a 9. října 2004 vyhrál v řádných prezidentských volbách. Toto vítězství zopakoval v roce 2009, které jak se později ukázalo byly předmětem četných volebních manipulaci.

Dne 4. 1. 2004 Ústavodárná loja džirga schválila návrh Ústavy Afghánistánu. Přijatý základní zákon zakotvuje přímou volbu prezidenta a dvoukomorový parlament a přes všechny své nedostatky otevřel cestu k prezidentským, parlamentním a provinčním volbám. První prezidentské volby po pádu Tálibánu se uskutečnily 9. října 2004 a parlamentní a provinční volby se konaly 18. září 2005, další parlamentní volby pak proběhly v roce 2010. Přijatá nová afghánská ústava a uskutečněné prezidentské volby z října 2004 jsou všeobecně považovány za klíčové momenty naplňování bonnské dohody a pozitivní kroky na cestě k budování nového, poválečného a posttálibánského Afghánistánu, píše businessinfo.cz.

Ústava přijatá v r.2004 zavedla silný prezidentský systém, který prosadil Hamid Karzai a který rovněž získal podporu největší kompaktní etnické skupiny Paštunů. Proti uvedenému návrhu se postavily „národnostní menšiny" Tádžiků, Uzbeků a Hazárů, které upřednostňovaly parlamentní systém a větší místní pravomoci, které by vyvážily moc prezidenta. Stejně tak vyžadovaly uznání svých jazyků jako úředních.