Zvláštní vyslanec USA pro klimatické otázky John Kerry v noci na úterý uvedl, že klimatický summit COP28 v Dubaji je pro svět poslední šance udržet při životě snahy o omezení globálního oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia.
"Mnozí z nás žádají, aby svět z velké části postupně vyřadil fosilní paliva," uvedl Kerry. Dodal, že letošní konference v Dubaji je poslední klimatický summit, na kterém má mezinárodní společenství příležitost naplnit cíl o omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia stanovený klimatickou dohodou z roku 2015.
Spojené státy, EU i malé ostrovní státy, kterým hrozí zánik v důsledku klimatické změny a souvisejícího zvyšování se hladiny oceánů, naléhaly, aby výsledná dohoda ze summitu obsahovala formulaci o postupném ukončení využívání ropy, zemního plynu a uhlí.
Předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir ale v pondělí představil návrh dohody, která postupné vyřazení fosilních paliv neobsahuje. Spojené státy naopak žádaly posílení části návrhu dohody týkající se fosilních paliv.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) se sídlem v Paříži už o víkendu uvedla, že závazky přijaté na klimatickém summitu COP28 slibují do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s energetikou jen o 30 procent z potřebného množství.
I přesto, že tyto závazky představují pozitivní krok směrem k řešení emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru, nestačí k dosažení mezinárodních klimatických cílů, zejména cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, jak uvedla IEA ve své zprávě.
IEA zveřejnila hodnocení nezávazných slibů, které daly vlády, ropný a plynárenský průmysl na summitu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE). Tyto závazky zahrnují ztrojnásobení podílu energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030, stejně jako výrazné snížení emisí metanu.
Podle IEA se k závazku týkajícímu se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti přihlásilo 130 zemí, včetně Číny, která je největším světovým producentem skleníkových plynů, Indie a hlavních vývozců energie, Saúdské Arábie a Ruska.
Čína se ve společném prohlášení se Spojenými státy, které tento závazek podepsaly, méně formálně zavázala k cíli ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie po rozhovorech v Kalifornii před konferencí COP28. Peking se v minulosti váhal zavazovat k cílům v prohlášeních, která nebyla oficiálně přijata v rámci OSN.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila ambici udržet globální oteplování na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní. Co se týče metanu, přibližně 50 ropných a plynárenských společností slíbilo vynulovat emise do roku 2030.
Stále ale není vyřešeno, jak bude téměř 200 zemí na summitu COP28 řešit choulostivou otázku fosilních paliv jako hlavního zdroje emisí oteplujících klima. Nejméně 80 zemí požaduje, aby se na COP28 zrodila dohoda, která vyzývá k případnému ukončení jejich používání.
Taková pozice by byla bezprecedentní po třech desetiletích klimatických summitů OSN, které se nikdy nezabývaly budoucí rolí fosilních paliv, píše Reuters. Mezitím státy východní Evropy pracují na vyřešení problému, kterým je místo konání příštího summitu COP29 poté, co Rusko deklarovalo, že zablokuje kteréhokoli člena EU jako předsedající zemi COP.
Jednání na klimatické konferenci COP28 v Dubaji musí znamenat "začátek konce" používání fosilních paliv, prohlásil už ve středu komisař EU pro oblast klimatu Wopke Hoekstra.
"Chci, aby tato konference COP znamenala začátek konce fosilních paliv. Představuje to klíčový prvek (politiky) EU a našeho jednacího mandátu, protože všech 27 členských států si přeje, aby jednání přinesla tento výsledek," uvedl Hoekstra.
Připomněl také varování vědců, podle kterých musí svět v tomto desetiletí snižování emisí urychlit. "Fosilních paliv se prostě musíme zbavit," řekl eurokomisař.
V nejnovějším návrhu klimatické dohody se píše o "řádném a spravedlivém" ukončení využívání fosilních paliv. Podle pozorovatelů však některé země, mezi něž patří například Rusko, Saúdská Arábie a Čína, nesouhlasí, aby dohoda zavazovala k vyřazení fosilních paliv.
Účastníci klimatické konference COP28 v Dubaji se přitom už v pátek v prvním návrhu dohodli na krocích v oblasti ochrany klimatu. Žádají omezení nebo úplné vyřazení používání fosilních paliv. V jednáních se již projevily názorové rozdíly, neboť návrh Británie a Singapuru zahrnující jejich postupné vyřazení či omezení vyvolává spory.
Světoví lídři na konferenci podepsali deklaraci o transformaci potravinových systémů, vůbec první rezoluci, která přímo řeší vztah mezi tím, co jíme, a měnícím se klimatem, uvedl The Guardian.
Šéf sekretariátu OSN pro změnu klimatu Simon Stiell delegáty v Dubaji vyzval, aby "naznačili konečný pokles" fosilních paliv, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování. Sultán Ahmad al-Džábir, který summitu předsedá, požadoval, aby fosilní paliva byla zahrnuta v jakékoli závěrečné dohodě.
Ne všechny země se ale k omezení fosilních paliv staví kladně. Indický premiér Narendra Modi už před summitem trval na tom, že uhlí zůstane hlavním zdrojem energie Indie v nadcházejících letech. "Uhlí je a zůstane důležitou součástí energetických potřeb Indie," potvrdil Vinay Mohan Kwatra, indický ministr zahraničí, novinářům před Modiho cestou do Dubaje.
Prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že jeho země jde příkladem. "Upravili jsme naše klimatické cíle, které jsou nyní ambicióznější než cíle mnoha rozvinutých zemí. Drasticky jsme snížili odlesňování v Amazonii a do roku 2030 jej snížíme na nulu," řekl.
"Planeta má plné zuby nenaplněných dohod o klimatu. Vlády nemohou uniknout své odpovědnosti. Žádná země nevyřeší své problémy sama. Všichni jsme povinni jednat společně za našimi hranicemi," dodal.
Pro omezení emisí se vyslovila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Globální emise musí dosáhnout vrcholu do roku 2025, musíme postupně vyřadit fosilní paliva a musíme snížit emise metanu," uvedla. Dodala, že trhy s uhlíkem a jejich zdanění jsou důležité pro globální dekarbonizaci.
Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.
Související
Extrémní počasí působí "apokalyptické" škody. Čas vypršel, na peníze už nemůžeme čekat, tvrdí zasažené státy
COP28: Téměř 200 států dosáhlo historické dohody. Svět se začne odklánět od fosilních paliv
klimatický summit COP28 , John Kerry , Klimatické změny , Mezinárodní energetická agentura (IEA)
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák