Změny počasí působí škody za bilion dolarů. 100 miliard ročně opravdu nestačí

Bezprostředně po oznámení o vytvoření fondu Spojené arabské emiráty, které rozhovory hostí, přislíbily zaslání 100 milionů dolarů. Německo také oznámilo, že vloží 100 milionů dolarů do fondu ztrát a škod, a Spojené království oznámilo vložení 60 milionů dolarů.

Japonsko přislíbilo 10 milionů dolarů a USA oznámily vklad 17,5 milionu dolarů na fond ztrát a škod, 4,5 milionu dolarů na Pacific Resilience Facility, který je zaměřen na ostrovní státy v Pacifiku, a 2,5 milionu dolarů na síť Santiago, která poskytuje technickou podporu zemím postiženým klimatickým zhroucením.

Částky tak za první den dosáhly přibližně 420 milionů dolarů a zvýší tlak na další bohaté země, aby do fondu přispívaly. Spojené státy, které jsou nejbohatší zemí světa a zároveň největším znečišťovatelem, ale čelí kritice za jejich relativně "mizerný" příspěvek do fondu.

Součet dosavadních oznámení ale představuje zanedbatelnou částku ve srovnání s odhady týkajícími se potřeby finančních prostředků, které budou rozvojové země každý rok potřebovat na opatření v oblasti klimatu.

Podle nedávné zprávy OSN může tato částka dosáhnout až 387 miliard dolarů. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zase odhaduje, že chudší země budou v roce 2025 potřebovat přibližně bilion dolarů, jak uvedl nedávno web Politico.

Sultán Džábir, předseda COP28, ministr průmyslu SAE a zároveň šéf státní ropné společnosti ADNOC, však dohodu o zahájení fondu označil za "historické rozhodnutí". Uvedl, že je to pozitivní signál pro svět a pro jejich práci. Dále prohlásil: "Dnes jsme napsali novou stránku dějin. Rychlost, s jakou jsme to udělali, je nevídaná, fenomenální a historická."

Fifi Peters z CNBC Africa na následné tiskové konferenci poukázal na to, že není jasné, jak byly úrovně darů do fondu ztrát a škod stanoveny. Upozornil na nízkou úroveň závazků ze strany USA a na absenci jakýchkoliv závazků od jiných velkých producentů emisí, jako je Čína a Indie.

"Počáteční přísliby financování jsou zjevně nedostatečné a budou kapkou v moři ve srovnání s rozsahem potřeby, kterou mají řešit. Zejména částka oznámená USA je pro prezidenta Bidena a Johna Kerryho ostudná. To jen ukazuje, že to musí být jen začátek," uvedl už ve čtvrtek Mohamed Adow, ředitel Power Shift Africa.

Rozvojovým zemím bylo už v minulosti od bohatších sousedů přislíbeno 100 miliard dolarů ročně, aby pomohly mírnit následky způsobené změnami klimatu. Vyspělé země svůj slib ale nesplnily. V roce 2021 daly chudším zemím o 15 % méně peněz na přizpůsobení se změnám klimatu než o rok dříve.

Finance přitom měly být využity například na protipovodňovou ochranu, plodiny odolné vůči suchu a systémy včasného varování, které lidem pomohou při evakuaci v případě nouze, uvádí National Public Radio, americká nezisková mediální organizace založená rozhodnutím tamního Kongresu.

Propast mezi tím, kolik peněz rozvojové země potřebují na adaptační projekty, a objemem veřejných financí, které dostávají od bohatších zemí a institucí, jako je Světová banka, nyní činí 194 až 366 miliard dolarů ročně, odhaduje OSN. Jinými slovy, chudší země potřebují na přizpůsobení se klimatu nejméně 10krát více peněz, kolik obdržely v roce 2021.

Čím déle bude tento rozdíl přetrvávat a země budou nuceny odkládat investice, které by mohly pomoci zmírnit dopad změny klimatu, tím větší škody utrpí. Tato realita vedla k vytvoření fondu "ztrát a škod" na loňských každoročních jednáních OSN o klimatu, a rozhovory na konferenci COP28, která proběhne koncem tohoto roku ve Spojených arabských emirátech, se zaměří na to, jak fond uvést do chodu.

"Lidé se chtějí přizpůsobit, vidí přicházející změnu klimatu, vědí, co dělat - ale nejsou k dispozici žádné finance, aby to skutečně udělali," říká Pieter Pauw, výzkumník z Eindhoven University of Technology v Nizozemsku, který byl jedním z autorů zprávy OSN. "Takže uvidíme věci, jaké jsme viděli loni v Pákistánu, kde byla zaplavena téměř třetina země," říká Pauw, "částečně proto, že lidé nejsou přizpůsobeni změně klimatu."

Záplavy v Pákistánu loni v létě zabily nejméně 1700 lidí a způsobily škody v odhadované výši 14,9 miliardy dolarů. OSN vydala svou zprávu o financování klimatu poté, co mezinárodní skupina vědců uvedla, že země pravděpodobně nedosáhnou omezení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrnými teplotami na konci 19. století.

Kromě toho vědci tvrdí, že je stále pravděpodobnější, že svět bude trpět katastrofickými klimatickými dopady, jako jsou masová vymírání a výrazný vzestup hladiny moří. Průměrná teplota Země za poslední desetiletí byla asi o 1,1 stupně Celsia vyšší než předindustriální teploty.

Globální oteplování "dopadá na některé z těchto rozvojových zemí již docela tvrdě," říká Paul Watkiss, konzultant pro změnu klimatu a další autor zprávy OSN. Není ale jasné, zda lze mezeru ve financování rychle zaplnit. Vyspělé země dříve uvedly, že do roku 2025 alespoň zdvojnásobí své financování na zhruba 40 miliard dolarů ročně. To je stále jen zlomek toho, co rozvojové země potřebují.

Zatímco země mají další rok na to, aby si stanovily nové cíle v boji proti změnám klimatu, Spojené arabské emiráty, které hostí letošní klimatický summit OSN, podle všeho dělají z této otázky prioritu, říká Adrianna Hardaway, hlavní politická poradkyně pro klima v humanitární skupině Mercy Corps.

"Udělali jsme pro způsobení tohoto problému nejméně, ale stále jsme to my, kdo trpí nejvíce," říká Wanjira Mathai, generální ředitel pro Afriku a globální partnerství ve World Resources Institute. "A tak musíme rychle a rychle zavést všechny adaptační strategie, které můžeme, a zaměřit se na zajištění odolnosti vůči bezprostřednímu nebezpečí změny klimatu."

Ke splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia jsou zapotřebí ještě razantnější opatření. Vyplývá to podle BBC z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku (MAE). Snižování emisí v takovém rozsahu, aby mohl být splněn cíl pařížské klimatické dohody, je podle MAE "stále možné, ale velmi náročné" .

"Za současného stavu bude poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se podařilo dosáhnout cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia," upozornila MAE .

Pokud se to nepodaří, hrozí podle autorů zprávy nejen nárůst extrémních projevů počasí, ale také ohrožení bezpečnosti energetického systému, který byl vytvořen pro chladnější svět s menším počtem meteorologických extrémů.

MAE podotkla, že bez zásadních změn, které by musely přijmout země po celém světě, by se průměrná globální teplota mohla v tomto století zvýšit přibližně o 2,4 stupně Celsia, v porovnání s hodnotami z předindustriálního období.

Do roku 2030 by se celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit ze současných 30 procent na přibližně 50. MAE předpokládá i desetinásobné zvýšení počtu elektrických aut na silnicích či výrazný nárůst globálních kapacit fotovoltaických elektráren, které by mohly vyrábět více elektřiny než v současnosti produkuje celý energetický systém USA.