Rekordní oteplování pokračuje. Počasí bylo v říjnu nejteplejší v historii měření

Tento říjen následoval po září 2023, které bylo označeno za nejteplejší zaznamenané v historii. Průměrná měsíční teplota září dosáhla 19,6 stupně Celsia, což byl význačný rekord. 

V centru Prahy byl říjnový průměr teploty o 3,2 stupně Celsia vyšší než průměr za období let 1991-2020 a dokonce o 4,3 stupně nad průměrem za roky 1775-2014.

Toto zjištění ukazuje na značné zvýšení teplot v uplynulých letech, což je v souladu s globálním trendem stoupajících teplot. Nejteplejší září v historii bylo zaznamenáno i v mnoha dalších zemích, včetně Británie, Francie a Japonska, stejně jako v několika středoevropských zemích, včetně Rakouska, Německa a Polska.

Vlna vysokých teplot má významné dopady na klimatické a životní podmínky v různých částech světa. Rok 2023 tak aspiruje na nejteplejší v historii, podle závěrů amerických vědců působících ve vládních institucích se ale očekává, že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší, uvedl server France24.

Kromě vlivu globálního oteplování k tomuto trendu přispívá také cyklický jev El Niño, který dodatečně zvyšuje globální teploty tím, že způsobuje ohřívání povrchu oceánů. Odborníci očekávají, že tento trend bude pokračovat i po následující zimě.

Gavin Schmidt, klimatolog z americké Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA), tvrdí, že nejsilnější vliv El Niña bude patrný v roce 2024. "Očekáváme tedy, že rok 2023 bude nadprůměrně teplý a možná i rekordní, a že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší," podotkl. 

"El Niño globálně nepřinese více katastrof," míní podle Deutsche Welle Walter Baethgen, vědec z Mezinárodního výzkumného ústavu pro klima a společnost Kolumbijské univerzity. Zároveň ale dodává, že může mít vážné lokální dopady v různých částech světa.

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 byla podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. Rekordní byly i další měsíce.

Situace se navíc jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.