Změny počasí mají na přírodu výrazný dopad. Zanedlouho s námi může být hmyz celoročně

Jak upozornil server France24, vyšší teploty a nepravidelná vlhkost hmyz matou. Zatímco tradičně bychom očekávali jeho aktivitu od května do září, nyní mnohé druhy zůstávají aktivní až do pozdního listopadu.

Tento jev je patrný u sršní asijských, kde vývoj kolonií zůstává aktivní kvůli výrazně teplým podmínkám. "Klimatické změny nepochybně ovlivňují trvání životnosti kolonií. Letos na podzim se asijské sršně vyvíjejí dál, jako kdyby bylo stále léto. To vede k většímu počtu jednotlivců a vyšší populaci těchto sršní," míní David Giron, výzkumník Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS) a ředitel Institutu pro výzkum biologie hmyzu (IRBI).

Odborníci a úřady se snaží omezit šíření tohoto druhu a minimalizovat jeho negativní dopady na místní ekosystémy a hospodářství. Výzkumy totiž ukazují, že asijské sršně by v případě nejhoršího scénáře mohly státy vyjít na miliony eur. V případě masivního šíření by například francouzskou ekonomiku vyšly na 30,8 milionu eur (přes 700 milionů korun) ročně.

Asijské sršně se ale neživí jen včelami. Odstrašují je také od květin, čímž znemožňují jejich opylování. Vědci zjistili, že návštěvnost květin v přítomnosti těchto predátorů podstatně klesá. Nepředstavují hrozbu pouze pro včely, aktivně loví také další opylovače, jako jsou čmeláci. 

Sršeň se poprvé dostal do Evropy v roce 2004 v oblasti Lot-et-Garonne v jihozápadní Francii. Do Evropy byl údajně přivezen omylem v zásilce keramiky z Číny. Od té doby se sršni rozšířili do několika sousedních zemí, včetně Španělska, Portugalska, Německa a Spojeného království.

Odborníci a úřady se snaží omezit šíření tohoto druhu a minimalizovat jeho negativní dopady na místní ekosystémy a hospodářství. Výzkumy totiž ukazují, že asijské sršně by v případě nejhoršího scénáře mohly státy vyjít na miliony eur. V případě masivního šíření by například francouzskou ekonomiku vyšly na 30,8 milionu eur (přes 700 milionů korun) ročně.

Asijské sršně se ale neživí jen včelami. Odstrašují je také od květin, čímž znemožňují jejich opylování. Vědci zjistili, že návštěvnost květin v přítomnosti těchto predátorů podstatně klesá. Nepředstavují hrozbu pouze pro včely, aktivně loví také další opylovače, jako jsou čmeláci. 

Sršeň se poprvé dostal do Evropy v roce 2004 v oblasti Lot-et-Garonne v jihozápadní Francii. Do Evropy byl údajně přivezen omylem v zásilce keramiky z Číny. Od té doby se sršni rozšířili do několika sousedních zemí, včetně Španělska, Portugalska, Německa a Spojeného království. 

V Británii byli poprvé pozorováni v roce 2016 poblíž Tetbury v Gloucestershire. Od té doby včelaři našli a identifikovali 43 sršních hnízd napříč zemí, především ale v jižních hrabstvích, jako je Kent, Hampshire a Devon.

Situace se ale zhoršuje. Letos bylo ve Velké Británii potvrzeno více pozorování asijského sršně než ve všech předchozích letech dohromady. Navzdory domněnce , že se asijský sršeň mohl usadit ve Spojeném království, zatím však neexistuje důkaz, že by tento hmyz byl schopen přežít tamní zimu.

Šíření invazivních asijských sršňů se odráží v celosvětovém trendu. Podle nedávné zprávy Mezivládní platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby jsou invazivní druhy spojeny s 60 % celosvětového vymírání rostlin a živočichů. Tím způsobují náklady každoročně dosahující přibližně 420 miliard dolarů, uvedl server The Conversation.

Sršni potřebují teplé počasí podobné tomu v Asii. Klimatické změny zvyšují pravděpodobnost, že se hmyzu zalíbí jak v Evropě, tak u ve Spojeném království. Vědci si ale zatím nejsou zcela jisti, co způsobilo jejich masovou invazi v letošním roce. 

V Asii je přitom více než 45 milionů včelích úlů, v nichž žije téměř polovina světových včel. Paradoxně všechny tyto včely žijí s asijským sršněm bez větších problémů. To ale v Evropě neplatí.

Evropské včelařství se nikdy nemuselo počítat s tak významným predátorem. Sršeň evropský, Vespa crabro, sice vypadá podobně jako sršeň asijský a je téměř dvojnásobný, pro lidi nebo pro včely ale představuje velmi malou hrozbu.

Kvůli minimálnímu počtu původních predátorů tak evropští včelaři záměrně chovali včely, se kterými se snadněji manipuluje a které jsou schopné produkovat větší množství medu. Díky tomu jsou ale bezbranné proti takovému predátorovi, jakým je právě asijský sršeň.

Dalším příkladem jsou komáři tygří, kteří se stali aktivnějšími v důsledku teplých podmínek, které nyní přetrvávají i mimo letní období. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám pokračují v reprodukci, ačkoliv by to před lety v této době už bylo nemyslitelné. Kvůli jejich aktivitě se navíc zvyšují rizika přenosu onemocnění, jako jsou horečka dengue a virus chikungunya.

Podle serveru Le Monde odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) už dříve uvedli, že polovina světové populace je také nově vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. A i těm se začíná na severu líbit.

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné.

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.

Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Teplo a klimatické změny mohou mít významný vliv na životní cyklus hmyzu. Existují však druhy, které potřebují zimní spánek, a pokud by zima zmizela a teploty zůstaly mírné po celý rok, mohli bychom být svědky celoroční aktivity některých druhů hmyzu. To by však mohlo mít nepříznivý dopad na některé hmyzí druhy a mohlo by to způsobit vážné problémy v cyklu života těchto organismů.