Září letošního roku se stalo celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření a celý rok směřuje k absolutnímu teplotnímu rekordu. Vyplývá to z dat, které prezentoval program Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrná globální teplota v září byla 16,38 stupňů Celsia, což je o 0,93 stupně více než průměrná teplota mezi lety 1991 až 2020. Podle meteorologů jde o mimořádný rekord, který Zemi přibližuje k hranici oteplení o 1,5 stupně.
V Evropě byly rekordy překonány výrazněji než jinde, letošní průměrná zářijová teplota tady překonala průměr z let 1991-2020 o 2,51 stupně Celsia. Šéf programu Copernicus Carlo Buontempo uvedl, že jde o "naprosto neskutečný" teplotní skok a dodal, že takové teploty dosud nebyly zaznamenány.
Jeho zástupkyně Samantha Burgessová uvedla, že extrémní teploty, které byly zaznamenány v září po rekordním létě, posouvají rok 2023 k tomu, aby se stal nejteplejším v historii záznamů.
Prognózy ukazují, že globální teplota by letos mohla být zhruba 1,4 stupně Celsia nad průměrem z předindustriální éry, což je jen desetina stupně pod hranicí, kterou klimatologové považují za kritickou.
Friederike Ottová, klimatoložka z londýnské univerzity Imperial College, komentovala tato nejnovější data jako "rozsudek smrti" pro lidi i pro ekosystémy a zdůraznila, že se nejedná pouze o statistiku ohledně počasí, ale o závažné varování ohledně klimatických změn.
V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, což nedávno uvedl například i filantrop a miliardář Bill Gates. Ve svém vystoupení podle televize CNBC prohlásil, že zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se budou vyžadovat trvalé investice a podporu ze strany veřejného i soukromého sektoru.
"Nejsme na cestě k omezení pod 1,5 stupně," řekl s tím, že v tuto chvíli není otázkou, zda se překročí cíl stanovený Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 udržet globální oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, ale o kolik se překročí.
Za pravdu mu dal i generální tajemník OSN António Guterres, který na úvod klimatického summitu Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku řekl, že klimatická změna způsobená závislostí lidstva na fosilních palivech "otevřela brány do pekla".
Klimatická dohoda se otřásá v základech
Guterres svým projevem narážel na "úmorná vedra" a "bezprecedentní požáry" zhoršované emisemi skleníkových plynů. Zároveň však zdůraznil, že budoucnost zatím není dána, takže je možné ji změnit, pokud se podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia.
Podle OSN ale svět není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
Letos tomu nebylo jinak a Země zažila od začátku léta čtyři nejteplejší měsíce v historii. Uvedly to Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus s tím, že globální povrchové teploty moří dosahují bezprecedentně vysokých hodnot a rozsah mořského ledu v Antarktidě je rekordně nízký.
Letošní rok měl být druhým nejteplejším, teď aspiruje na rekord
Ještě donedávna přitom meteorologové věřili, že letošní rok bude druhým nejteplejším zaznamenaným rokem po roce 2016, kdy došlo k silnému oteplení díky vlivu El Niño. Srpen byl nejteplejším srpnem vůbec a druhým nejteplejším měsícem v historii po letošním červenci. Nová data ale ukazují, že letošní rok může všechny rekordy překonat.
"Naše planeta se dusí, prožila nejteplejší léto v historii. Klimatické poruchy začaly. Vědci již dlouho varují, co způsobí naše závislost na fosilních palivech. Nárůst teplot vyžaduje, abychom něco dělali. Lídři nyní musí zavelet ke klimatickým řešením. Stále se můžeme vyhnout nejhoršímu klimatickému chaosu, a nemáme co ztratit," řekl Guterres.
"Severní polokoule právě zažila léto plné extrémů – s opakovanými vlnami veder, které vyvolávaly ničivé požáry, poškozovaly zdraví, narušovaly každodenní životy a trvale zatěžovaly životní prostředí. Na jižní polokouli byl rozsah mořského ledu v Antarktidě doslova mimo mapy a globální teplota mořského povrchu byla opět na novém rekordu. Stojí za zmínku, že k tomu dochází dříve, než uvidíme plný dopad jevu El Niño, který se obvykle odehrává ve druhém roce po jeho rozvinutí,“" varuje generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.
Podle meteorologů existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejším rokem v historii. Svět sice v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Za extrémní vlny mohou i klimatické změny
Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .
Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.
Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.
Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.
Situace ale může být s jevem El Niño ještě závažnější. Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Související
Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě
Počasí bude o víkendu mrazivé i během dne
Počasí , Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Princ William se vrátil na místo, které mu ukázala maminka Diana
před 1 hodinou
Češi cestující vlakem dostali důležité upozornění. Od neděle se zavádí velká novinka
před 2 hodinami
Na co v prosinci do kina? Nejlepší film roku, opičí životopis i ježčí návrat
před 3 hodinami
V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí
před 3 hodinami
Česko bude v Eurovizi reprezentovat vítěz SuperStar. ČT oznámila novinku k přenosům
před 4 hodinami
Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě
před 5 hodinami
VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii
před 5 hodinami
Politická krize v Jižní Koreji eskaluje: Exministr se pokusil o sebevraždu, v prezidentské kanceláři proběhla razie
před 6 hodinami
Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík
před 6 hodinami
Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem
před 7 hodinami
Orbán jednal s Putinem o ukončení války na Ukrajině
před 7 hodinami
Sýrie stále nemá klid. Izrael zničil celou námořní flotilu, Turecko bombarduje konvoje
před 9 hodinami
Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení
před 9 hodinami
Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě
před 10 hodinami
O dalším osudu Sýrie nerozhodnou povstalci ani občané. Míč je na straně zbytku světa
před 10 hodinami
Trump: Priorita je ukrajinská krize, Blízký východ je jednodušší problém
před 11 hodinami
Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění
před 11 hodinami
Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku
před 12 hodinami
Kim vyměnil lidské životy za stíhačky? Objevuje se důvod, proč poslal vojáky bojovat na Ukrajinu
před 12 hodinami
Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami
Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.
Zdroj: Libor Novák