ANALÝZA | Selhání protivzdušné obrany? Sestřelení ázerbájdžánského letounu připomnělo tragédii MH17

Baku ve čtvrtek potvrdilo, že za sestřelením ázerbájdžánského letadla stála ruská raketa. Podle Euronews byla střela odpálena na let 8432 nad Grozným a střepina zasáhla cestující a palubní personál, když explodovala vedle letadla.

Vládní zdroje serveru potvrdily, že poškozenému letadlu nebylo povoleno přistát na žádném ruském letišti navzdory žádostem pilotů o nouzové přistání a bylo mu nařízeno letět přes Kaspické moře směrem na Aktau v Kazachstánu.

Letadlo původně směřovalo z Baku do Grozného v Čečensku, ale kvůli husté mlze bylo přesměrováno do západního Kazachstánu. Svědek přeživší havárii uvedl, že pilot se snažil v Grozném přistát třikrát. Při třetím pokusu prý došlo k explozi, která způsobila poškození pláště letadla. Při přesměrování na letiště Aktau stroj havaroval asi 3 km od ranveje a při dopadu vzplál.

Není to první zásah civilního letounu

Rusko-ukrajinský konflikt, který zuří od roku 2014, už několikrát přinesl tragédie přesahující hranice válečného pole. Jedním z nejtemnějších okamžiků se stalo sestřelení malajsijského letadla MH17 v létě prvního roku konfliktu.

Po letech mezinárodního vyšetřování uznal nizozemský soud v Haagu vinnými dva Rusy a jednoho Ukrajince za podíl na sestřelení malajsijského letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. V důsledku tragédie tehdy zahynulo všech 298 osob na palubě.

Doživotní tresty v nepřítomnosti dostali ruští občané Igor Girkin a Sergej Dubinskij a ukrajinský občan Leonid Charčenko. Podle soudu tito muži sehráli klíčovou roli při převozu a instalaci odpalovacího systému Buk, ze kterého byla raketa vypálena. Ačkoli sami střelu nevypálili, jejich podíl na tragédii byl shledán dostatečně závažným pro nejvyšší možný trest.

Rozsudek přináší dílčí spravedlnost pozůstalým po obětech, avšak mnozí poukazují na to, že skuteční pachatelé – ti, kdo stiskli spoušť – zůstávají nadále mimo dosah spravedlnosti.

Dopravní letadlo Malaysia Airlines bylo podle verdiktu nizozemského soudu v létě 2014 sestřeleno raketou systému Buk ruské výroby. Střela byla odpálena z pole na východě Ukrajiny, které tehdy ovládali proruští separatisté pod kontrolou Moskvy.

Informaci přinesla agentura Reuters s odkazem na závěry dlouholetého vyšetřování a soudního procesu v Haagu. Tragédie letu MH17 si vyžádala 298 obětí, včetně posádky, a zůstává jedním z nejtragičtějších momentů rusko-ukrajinského konfliktu.

Verdikt posiluje mezinárodní přesvědčení o odpovědnosti Ruska za incident, ačkoli přímí vykonavatelé zůstávají mimo dosah spravedlnosti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí soudu přivítal.

Nervózní protiletecká obrana?

V případě nedávného pádu ázerbájdžánského civilního letadla se podle dostupných informací jeví jako pravděpodobnější varianta nehody než úmyslného útoku. Dle zpráv byla proti letadlu vypálena raketa ze systému Pancir-S, což je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu.

Pancir-S kombinuje raketové a kanónové zbraně a je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo mobilních jednotek před leteckými hrozbami, včetně letadel, vrtulníků, řízených střel, dronů a raketových projektilů.

Přestože přesné okolnosti incidentu zůstávají předmětem vyšetřování, experti upozorňují, že k podobným tragédiím může dojít v důsledku chyby operátora systému nebo selhání techniky.

Podle dostupných informací mohla být raketa ze systému Pantsir-S původně zaměřena na ukrajinský dron. V poslední době se ukrajinské bezpilotní stroje dostávají stále hlouběji do ruského vzdušného prostoru a útoky nad Moskvou se stávají téměř každodenní realitou.

Tyto drony často paralyzují provoz na klíčových letištích a narušují ruskou protivzdušnou obranu. Systém Pantsir-S, který kombinuje raketové a kanónové zbraně, je navržen právě k likvidaci takovýchto hrozeb.

V září letošního roku provedla Ukrajina dosud nejrozsáhlejší dronový útok na ruskou metropoli Moskvu. Podle informací americké stanice CNN si útok vyžádal nejméně jednu oběť. Desítky domů byly poškozeny a provoz na moskevských letištích byl výrazně narušen.

Úřady kvůli bezpečnostním obavám dočasně uzavřely tři ze čtyř hlavních letišť v okolí Moskvy, přičemž tato opatření trvala přibližně šest hodin. Desítky letů musely být odkloněny nebo zpožděny, což způsobilo chaos v letecké dopravě v ruském hlavním městě.

Útok ukázal rostoucí schopnosti ukrajinských bezpilotních prostředků a jejich schopnost pronikat hluboko do ruského vzdušného prostoru, což představuje významnou výzvu pro ruskou protivzdušnou obranu, která funguje pod čím dál větším tlakem.