PŮVODNÍ ZPRÁVA | Pokud stát nedokáže zaručit bezpečnost letů, měl by uzavřít své nebe pro civilní dopravu, míní expert

Podle bezpečnostního experta Drmoly mají operátoři protivzdušné obrany relativně omezené možnosti. „V zásadě na základě radaru mohou vidět pozici, výšku, rychlost a RCS (radar cross-section, česky "účinná odrazná plocha"). RCS v jednoduchosti říká, kolik elektromagnetické energie se od daného objektu odráží zpět k radaru,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

Z tohoto lze částečně odvodit velikost letounu. Jenže do toho vstupuje i jeho tvar a použité materiály – na tomto principu funguje technologie stealth. „Profil letu i RCS dopravního letadla jako je E190 by měl být velice snadno odlišitelný od dronu či rakety,“ připomněl Drmola.

„Dalším klíčovým prvkem je systém IFF, resp. ADS-B, kdy dochází k tomu, že letoun průběžně vysílá svůj identifikátor. Okolní přijímače by tak měli snadno identifikovat, že se jedná o civilní letoun. Nicméně kombinace environmentálních faktorů, technických problémů či chyb operátorů mohou vést k takovéto tragédii,“ doplnil bezpečnostní expert.

Podle něj nejde obecně říct, jak na tom ruská protivzdušná obrana je z hlediska zastaralosti techniky nebo špatného výcviku operátorů. „Technologická úroveň jednotlivých systémů i kvalita výcviku se může dramaticky lišit dle času a místa, takže to nemá smysl takto paušálně hodnotit,“ popsal.

„Ale samozřejmě platí, že dokud bude docházet k situacím, kdy se ve vzdušném prostoru budou zároveň pohybovat civilní i vojenské prostředky, tak k takovýmto tragédiím docházet může i v budoucnu,“ zdůraznil Drmola.

EuroZprávy.cz se experta následně dotázaly, zda by Moskva neměla zvážit podobný krok jako Kyjev a minimálně zčásti uzavřít nebe pro civilní leteckou dopravu. „To je rozhodnutí každého státu a pokud není schopen garantovat bezpečnost civilních letounů na svém území, tak by k tomu přikročit měl, aby se takovým tragédiím předešlo,“ nastínil.

„Na druhou stranu logicky by to pro Rusko mělo negativní ekonomické, společenské a politické důsledky, takže to udělat nechce,“ podotkl.

Vojenské důsledky ve vztahu mezi Moskvou a Baku Drmola neočekává. „Vojenské důsledky bych tedy rozhodně neočekával. Politický dopad no vzájemné vztahy bude záviset hlavně na tom, jak se Putin postaví k požadavkům, které včera veřejně ventiloval prezident Alijev,“ upřesnil.

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev obvinil Rusko ze sestřelení letadla společnosti Azerbaijan Airlines během Vánoc, při němž zahynulo 38 lidí, a z pokusu o zakrytí skutečné příčiny nehody. V neděli prohlásil, že poškození trupu jasně vyvrací teorii o srážce s ptáky. „Je zřejmé, že elektronické systémy rušení způsobily ztrátu kontroly nad naším letadlem, a současně bylo letadlo zasaženo palbou ze země,“ uvedl podle státní agentury AZERTAC.

Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil s Alijevem a vyjádřil lítost nad tím, že k tragédii došlo v ruském vzdušném prostoru. Přesto se však vyhnul přiznání odpovědnosti za incident. Alijev v reakci zdůraznil, že havárie byla neúmyslná, ale Rusko by mělo plně přiznat vinu a omluvit se. „Namísto absurdních teorií mělo Rusko okamžitě převzít odpovědnost, omluvit se a informovat veřejnost,“ uvedl prezident.

Incident podle něj vrhá stín na přátelské vztahy mezi oběma zeměmi. Alijev kritizoval Rusko za to, že během prvních tří dnů po havárii poskytovalo pouze zavádějící informace.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně požadavku ázerbájdžánského poslance na ruskou omluvu odpověděl: „Tento letecký incident je stále předmětem vyšetřování. Nejsme oprávněni jej hodnotit, dokud nebudou zveřejněny závěry." Jeho postoj však odráží obvyklou strategii Kremlu při řešení podobných situací, kdy je prioritou minimalizovat škody na pověsti Ruska.

Mezitím se objevily indicie, které naznačují možnou vinu ruských protivzdušných systémů. Videozáznamy z místa ukazují poškození trupu letadla, které odpovídá šrapnelům nebo úlomkům z explozivního zařízení. Tato zjištění přinášejí vážné problémy pro ruskou vládu, zejména vzhledem k tomu, že na palubě byli občané Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, a několik mezinárodních leteckých společností již oznámilo dočasné pozastavení letů do ruských měst.