Užijme si sníh, dokud můžeme. Pokud se počasí bude oteplovat, lyžařská střediska budou minulostí, varují vědci

Pokud globální oteplování způsobí nárůst průměrné teploty o dva stupně Celsia, přibližně polovina evropských lyžařských středisek bude čelit vysokému riziku nedostatku sněhu. Vyplývá to ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise Nature Climate Change.

V případě zvýšení teploty o tři stupně Celsia v tomto století bude hrozbě nedostatku sněhu na zimní sporty čelit 91 procent lyžařských center v Evropě. Pokud se oteplí o čtyři stupně, nedostatek sněhu bude hrozit téměř všem zimním střediskům.

Evropa je přitom významným centrem lyžování, na kontinentu se totiž nachází asi polovina všech lyžařských středisek na světě. Autoři studie zkoumali 2234 středisek ve 28 evropských zemích a zjistili, že pokud by se podařilo omezit nárůst teplot na 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím, což je cíl pařížské klimatické dohody, pak by vysoké riziko nedostatku sněhu hrozilo "pouze" 32 procentům lyžařských středisek.

Výroba umělého sněhu by tento podíl mohla omezit na 14 až 26 procent, tvrdí studie. Experti však poukazují na to, že by to zvýšilo spotřebu vody a elektřiny a tím i emise skleníkových plynů v těchto střediscích. Autoři studie proto doporučují přehodnotit, zda by některé regiony měly zůstat závislé na zimním sportovním turismu, zejména v souvislosti s vysokými nároky na energie a vodu.

Současné globální oteplování ale představuje závažné problémy i v mnoha dalších oblastech Podle agentury Bloomberg ovlivňuje rostliny, živočichy i průmyslové aktivity a život ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia vyšším než na konci 19. století by se v mnoha oblastech výrazně zhoršil. 

Klimatické změny by měly například dopad na jaderné elektrárny ve Francii, kde zvýšené teploty vod ohrožují jejich chlazení a produkci elektřiny. Tento problém souvisí s využitím vody z okolních toků a nádrží pro chlazení jaderných reaktorů.

Také sklizeň obilí v Indii je silně ovlivněna extrémními teplotami. Zvýšené teplo může poškodit plodiny a negativně ovlivnit výnosy pšenice, což má významný dopad na potravinovou bezpečnost.

Dalším aspektem je ohrožení korálů na Floridě. Vyšší teploty vody vedou ke zvýšenému bělení korálů, což může mít fatální následky pro tyto křehké ekosystémy. Korály jsou citliví na změny teploty vody a bělení, které je důsledkem vyšších teplot, může způsobit jejich úhyn.

Také šíření určitých druhů živočichů je ovlivněno teplotními změnami. Například druh amerického kůrovce se stěhuje na sever kvůli teplejším podmínkám, což může mít negativní dopad na lesní ekosystémy.

Sucho v Evropě také způsobuje požáry a ohrožuje bezpečnost, je rovněž hrozbou pro mezinárodní i vnitrostátní obchod. Kvůli klesajícím hladinám vody totiž mohou mít klimatické změny dopad i na zásilky přepravované po řekách, uvedla televize CNBC.

Televize upozornila, že hladina vody klesá například v řece Rýn, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.

"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.

Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.

Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.

Oteplování klimatu má mnohostranné a významné dopady na ekosystémy, průmysl a lidský život a jeho důsledky jsou stále více patrné. Podle amerických vědců působících ve vládních institucích navíc existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní rok se stane nejteplejším v zaznamenané historii. Podle serveru France24 se očekává, že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší.  

Vedra za sebou sice letos nechaly řadu teplotních rekordů, byla by ale podle CNN nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se tak mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru. 

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.