Extrémní počasí dál spaluje Spojené státy. Vedra už nezvládají lidé ani kaktusy

V posledních týdnech zažilo město Phoenix v americkém státě Arizona extrémní podmínky, které dosud nebyly zaznamenány v žádném jiném významném americkém městě. Teplotní maxima odpoledních hodin se po dobu 31 dní nepřetržitě vyšplhala nad hranici 43 stupňů Celsia.

Extrémní vedra mají na kontě stále větší počet mrtvých. Přestože na přelomu července a srpna došlo k mírnému poklesu teplot, meteorologové nyní opět předpovídají nárůst až na 46 stupňů Celsia během nadcházejícího víkendu.

V okrese Maricopa, který zahrnuje rozsáhlou metropolitní oblast Phoenixu s několika miliony obyvatel, byl tento týden zaznamenán nárůst potvrzených úmrtí spojených s vysokými teplotami z 25 na 39.

Aktuální počet potvrzených i prověřovaných případů je srovnatelný s tím, co bylo zaznamenáno ve stejném období loňského roku. Tenkrát v důsledku extrémního horka zemřelo v okrese celkem 425 osob.

Zprávy v amerických médiích upozorňují, že místní nemocnice se potýkají s významným nárůstem pacientů trpících přehřátím nebo popáleninami způsobenými kontaktu s rozpálenými povrchy na ulicích. Údaje od okresních zdravotních úřadů naznačují, že případy spojené s vedrem tvořily až dvě procenta všech návštěv nemocnic během měsíce července.

Spalující vedra dopadají nejen na obyvatele, ale i na tamní přírodu. Podle serveru The Guardian lidé pozorují i dopady na tamní kaktusy, které e pod náporem horkého počasí kácí a rozpadají.

Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.

Světová meteorologická organizace (WMO) také uvedla, že je "velmi pravděpodobné", že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy teplot. Nicméně WMO počká na oficiální oznámení až po získání všech dostupných údajů.

Klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu potvrdil výsledky analýzy a uvedl, že červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem, což potvrzují různé nezávislé soubory dat kombinující měření v oceánu i na pevnině.

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, 45,3 stupně v Katalánsku, i zmíněný teplotní rekordy v americkém Phoenixu, taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází.

Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru

Související

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.
Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Počasí

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Donald Trump

Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla

Americký prezident Donald Trump ve středu nečekaně oznámil, že dosáhl rámcové dohody ohledně Grónska, která uspokojuje jeho požadavky na posílení bezpečnosti v Arktidě. Na základě tohoto průlomu, o kterém jednal přímo s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se rozhodl zrušit hrozbu uvalení nových cel na evropské spojence. Cla, která měla vstoupit v platnost 1. února a mířila na země odmítající americké ambice, tak prozatím nebudou zavedena.

před 1 hodinou

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra

Americký prezident Donald Trump vyvolal na Světovém ekonomickém fóru v Davosu značné pozdvižení svými protichůdnými výroky o schůzce s ukrajinským protějškem. Původně totiž tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj se nachází přímo v sále a setkají se ještě dnes. Realita je však jiná; Zelenskyj zůstal v Kyjevě, aby řešil katastrofální stav ukrajinské energetiky po ruských náletech, kvůli kterým miliony lidí mrznou v temnotě.

před 4 hodinami

Donald Trump

Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů

Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.

před 5 hodinami

Donald Trump v OSN

Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

před 5 hodinami

Donald Trump

Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

před 6 hodinami

Donald Trump

Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

před 7 hodinami

Tomáš Řepa

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

před 7 hodinami

HT dveře

Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

před 8 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

před 10 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

před 11 hodinami

Světové ekonomické forum 2026

Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých

Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.

před 12 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům

Americký ministr financí Scott Bessent, který již dorazil do švýcarského Davosu, vyslal evropským lídrům jasný vzkaz: mají se „posadit a počkat“, až prezident Donald Trump dorazí a osobně předloží své argumenty. Bessent se tak pokusil uklidnit rozjitřenou atmosféru před očekávaným příletem šéfa Bílého domu, jehož cesta se kvůli technické závadě na letadle Air Force One zpozdila přibližně o tři hodiny.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti

Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.

před 13 hodinami

Air Force One

Letadlo s Trumpem mířící do Davosu se kvůli poruše muselo vrátit

Donald Trump vyráží na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde hodlá s předními světovými lídry řešit svou kontroverzní vizi ohledně Grónska. Prezident Spojených států prohlásil, že má v plánu celou řadu schůzek zaměřených právě na toto území. Jeho cesta však nezačala úplně hladce, protože start provázely nečekané technické komplikace.

před 15 hodinami

Zimní počasí v Praze

Výhled počasí na příští týden. Zima se otěží nepustí

Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Policie odhalila detaily případu, který se má týkat zápasníka Vémoly

Protidrogová policie se den po propuštění Karlose Vémoly z vazby na kauci rozhodla odhalit, o co přesně v ostře sledované kauze jde. Některým obviněným v případu hrozí až 18 let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy