Rekordní vlny veder, které letos postihly mnoho zemí a způsobily nejteplejší měsíc v historii měření, zhoršují podmínky milionů lidí, kteří uprchli před ozbrojenými konflikty a nyní žijí v uprchlických táborech na Blízkém východě. V extrémních teplotách, které se místy vyšplhaly až na 50 stupňů Celsia, se matky často ocitají v situacích, kdy musí volit, zda použijí vzácnou vodu na pití, vaření nebo na hygienu svých dětí.
Nedostatek čisté vody a používání kontaminované vody způsobuje vážné zdravotní problémy a v uprchlických táborech se šíří infekční nemoci, včetně cholery, upozorňuje server televize Al-Arabíja. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) zdůrazňuje, že z 25 nejzranitelnějších zemí vůči změnám klimatu je 14 zasaženo ozbrojenými konflikty. Ímán Trabalsíová z blízkovýchodní pobočky MVČK uvádí, že změny klimatu, zejména extrémní vedra, zvyšují humanitární potřeby v těchto oblastech. Konflikty současně ničí infrastrukturu a znesnadňují přístup k základním službám, včetně zdravotní péče.
Zvýšené teploty mají zvláště silný dopad na země, jako je například Írán. S populací přes 85 milionů obyvatel se Írán potýká s důsledky klimatických změn a globálního oteplování. V létě letošního roku byla kvůli extrémnímu horku vyhlášena dvoudenní dovolená pro vládní úředníky a banky. Teploty v mnoha městech přesáhly 40 stupňů Celsia a některé regiony dokonce dosáhly téměř 50 stupňů.
V syrských uprchlických táborech jsou důsledky současného konfliktního prostředí a extrémních veder cítit akutně. Červený kříž popisuje situaci v táborech, kde teploty dosahují 40 stupňů a více. Obyvatelé se shromažďují u stanovišť, kde se rozdává voda, aby naplnili lahve a kanystry tím málem vody, které jim zůstalo. Obyvatelé se zde snaží přežít v extrémním horku, což je zejména pro osoby s handicapem nebo speciálními potřebami nesmírně obtížné.
Ahmad Muhammad Abdal Fattáh je jedním z těch, kteří se v táboře nacházejí ve ztížených podmínkách. Před deseti lety utrpěl vážné zranění v Sýrii, kvůli kterému je ochrnutý na dolní část těla. I když je zařazen do rehabilitačního programu, jeho pokrok je malý. Jeho stav by vyžadoval chirurgický zákrok, který však pracovníci Červeného kříže v současných podmínkách nemohou zajistit.
"Pro Ahmada je život v táboře v létě skutečným utrpením: Nemůže se pohybovat, tráví celý den v přehřátém stanu a má jen omezený přístup k elektřině pro provoz ventilátoru," uvedl humanitární pracovník abú Hamad.
V uprchlickém táboře v Jemenu, konkrétně v pouštní oblasti Maríb, dosáhly teploty během léta téměř 50 stupňů Celsia. V jednom ze stanů žije dvanáctiletá Fátima se svou matkou, která bojuje s rakovinou ve stadiu konečného stadia. "Když dívka odhrnula starou deku, která sloužila jako náhražka dveří, spatřili jsme uvnitř ženu tak vyhublou, že vypadala jako dítě," popsal humanitární pracovník. Vzhledem k neúnosnému horku ve stanu si žena musela lehnout na matraci venku, aby alespoň trochu mohla dýchat čerstvý vzduch," dodal.
Situace se navíc zřejmě nezlepší. El Niño, které způsobuje na řadě kontinentů horké počasí, může mít v některých částech světa příští rok vážné potravinové, vodní a zdravotní dopady. Přirozený, cyklický klimatický jev, může ve spojení s účinky globálního oteplování vyvolat lokální sucho a hlad, stejně jako zvýšené šíření nemocí přenášených, varují vědci.
Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.
Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.
Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".
Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).
Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .
Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.
Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.
Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.
1. listopadu 2024 16:58
Počasí se mění a svět nic nedělá. První stát bude bojkotovat klimatickou konferenci COP29
Související
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
Počasí se příští víkend mírně oteplí, přesto bude chladné
Počasí , uprchlické tábory , uprchlíci
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák