Evropa, jak ji známe, je v ohrožení. Pokud se zhroutí důležitý oceánský systém v Atlantiku

Vědci už dříve věděli, že je systém nejpomalejší za posledních 1600 let. Nejnovější výzkum ale přichází s odhadem o jeho celkovém kolapsu mezi lety 2025 a 2095. Hlavní odhad je určen na rok 2057. Pokud by se tak stalo, teplota v Evropě by klesla o 5-10 stupňů, což bude mít logické důsledky na každý aspekt života, jak ho známe, píše server Conversation.

Ten vyzpovídal dva autory studie – sourozence Sussane Ditlevsenovou a Petera Ditlevsena. „Pokud se na to podíváme z klimatického hlediska, kolaps by byl pravděpodobně velmi rychlý, což znamená, že by se zastavil během několika desetiletí,“ poukázal Ditlevsen.  

Vědkyně zdůraznila, že široká veřejnost může zaměnit AMOC s Golfským proudem. „Široká veřejnost může zaměňovat Golfské proudění a AMOC, a to je v jistém smyslu jen formulace. Existuje tedy proud, který přivádí teplou vodu nahoru a hrozí, že se zhroutí – ať už mu budeme říkat AMOC nebo Golfský proud, i když Golfský proud je v jistém smyslu něco jiného, nezáleží na tom, jestli je to jen otázka formulace.“

Záměna je v konečném důsledku zásadní. „Na druhé straně může být toto nedorozumění také velmi škodlivé, protože existují lidé, kteří vědí, že Golfský proud se nemůže zhroutit, protože je poháněn větrem a rotací Země. Když tedy vyjde najevo, že jsme předpověděli, že se Golfský proud zhroutí, mohou být v pokušení nás odmítnout jako idioty,“ dodala Ditlevsenová. 

„Náš interval spolehlivosti – který zahrnuje roky 2025 až 2095 – byl rovněž zkreslen. V celém intervalu není stejná pravděpodobnost. Považujeme tedy za velmi nepravděpodobné, že by ke kolapsu mohlo dojít již v roce 2025,“ podotkla. 

Ditlevsen vysvětlil, že nejde o okamžitou změnu. „Není to tak, že by za dva týdny nastala doba ledová. Zejména oblast severního Atlantiku a Evropa by se výrazně ochladily. Anglie by pravděpodobně vypadala jako severní Kanada. Navíc tu máme globální oteplování. Takže je to trochu, jako kdybychom řídili auto a sešlápli pedál rychlosti a brzdy zároveň,“ vylíčil. 

Navázala na něj vědkyně s tím, že výsledky přesto budou zničující. „Rozsah, v jakém se budou teploty měnit, je velmi nejistý – někdo říká, že o pět stupňů, někdo, že o deset stupňů, někdo, že o více bouří a tak dále. Myslím si však, že důsledky by byly zničující, pokud jde o naši schopnost žít tak, jak žijeme nyní, a pokračovat v zemědělství na různých místech.“

„Další věc, kterou je třeba si uvědomit, je, že se těžko vyrovnáváme s rychlými změnami. Naše společnosti se v minulosti vyrovnávaly se změnami klimatu prostřednictvím migrace. A víme, jak je to pro společnosti obtížné. Velkou obavu mám z toho, že máme tři miliardy lidí žijících v tropických oblastech, kde žijí delší období s 39 stupni, která se mění na delší období se 42 stupni,“ popsal Ditlevsen. 

Podle obou není změna klimatu žádnou hádankou. „Pokud se podíváte na globální teplotní záznamy na jedné straně a na záznamy o koncentraci skleníkových plynů na straně druhé, zjistíte, že na sebe do značné míry navazují,“ poznamenal vědec. 

To se ale poslední dobou mění. „V současné době, kdy se stále častěji objevují extrémy, vlny veder, bouře a záplavy, však můžeme skutečně narazit na nelinearitu, bod zvratu. To je mnohem náročnější jev na modelování,“ dodal. 

Výsledek jejich studie je ale kontroverzní. Zejména kvůli tomu, že se rozchází s hodnocením Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), kterému chtěl podle svých slov Ditlevsen dodat větší váhu. „Ukázalo se, že naše modely situovaly kolaps mnohem dříve než modely IPCC. Samozřejmě bych byl raději, kdyby výsledek naší studie byl méně kontroverzní, protože jsme nyní samozřejmě napadáni ze všech stran,“ řekl. 

Doplnila ho vědkyně. „My se také domníváme, že tento problém je natolik důležitý, že pokud máme v datech náznaky dřívějšího nebo dokonce podstatně dřívějšího kolapsu, než se dosud obecně věřilo, musíme to zveřejnit. To však neznamená, že náš výsledek je vytesán do kamene,“ uvedla.