ROZHOVOR | Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Vlna veder s krátkou přestávkou trvají celé léto. Teploty nezřídka přesahují třicítky a zřejmě pro každého je to velice nepříjemné. Můžeme „na oplátku“ počítat s mírným podzimem a chladnou zimou?

Žádné teplotní souvislosti a závislosti v počasí mezi jednotlivými měsíci či ročními obdobími neexistují. Takže po teplotně nadprůměrném létu může přijít teplotně nadprůměrný, průměrný nebo podprůměrný podzim. Nicméně výhledy sezónních modelů, která vydávají velká evropská a americká centra, počítají kladné teplotní odchylky pro jednotlivé měsíce až do konce roku.

Zažila jste vy sama někdy takováto vedra?

Jasně, jsem pamětník. V letech 2015, 2018 nebo 2019. A nedávno jsme slavily výročí vůbec nejvyšší naměřené teploty na našem území z 20. srpna 2012 – Dobřichovice 40,4 °C.

Budou trvat ještě dlouho? Nebo se můžeme alespoň ve výhledu následujících dnů těšit na ochlazení?

Výrazné ochlazení přinese víkend – opět se místy ochladí o více než 10 °C, také oblačnosti, srážek a bouřek bude hodně. Poslední srpnový týden bude na „houby“, ale letní teploty, tedy kolem hranice 25 °C se k nám zřejmě ještě na začátku září vrátí.

Co můžou vedra v obecné rovině způsobit? Mohou ohrozit i letošní sklizně obilovin a dalších klíčových produktů?

Sklizeň obilí spíše mohly ohrozit deště na začátku letošního srpna… Chvíli trvalo, než vyschla zem a těžká technika se mohla vrhnout do polí a zrno mělo ty správné hodnoty pro sklizeň. Tyto teploty jsou spíš zátěžové pro naši psychickou a fyzickou pohodu, na pracovní výkonnost, koncentraci za volantem, aktivitu vos, nutnost zalévat…

Budou se takovéto vlny opakovat každý rok, nebo jde o výjimečnou situaci způsobenou nepravidelným jevem? Ať už jde o El Niňo nebo cokoliv jiného.

Scénáře klimatických změn zní jasně – bude přibývat vln veder, poroste jejich četnost i délka.

Stojí za takovým nárůstem teplot globální oteplování a klimatické změny?

Jednoznačně. Za 100 let vzrostl počet tropických dnů v pražském Klementinu pětkrát.  Dnešních 30 °C v pražském Klementinu tak před sto lety odpovídalo teplotám 26 °C. 

Nedávno se vyskytly zprávy, že letošní červenec byl globálně nejteplejším měsícem minimálně v měřené historii. Platí to i pro Českou republiku?

Podle dat ČHMÚ byl červenec u nás teplotně nadnormální s průměrnou teplotou 19,6 °C a patřil mezi 8 nejteplejších od roku 1961. Nejvyšší průměrnou červencovou teplotu jsme naměřili v roce 2006 a to 21,3 °C.

Hrozí v České republice nedostatek vody v důsledku těchto veder? A hrozí, že tento nedostatek přesáhne únosnou mez – to znamená, že lidé nebudou mít co pít?

S vysokou teplotou a malou oblačnosti samozřejmě souvisí také vysoký výpar. Z takzvaného bleskového sucha, které se na našem území velmi rychle prohloubilo během června a července v důsledku vysokého výparu a vegetačního období, zažehnaly vydatné srážky na přelomu července a srpna. A i nyní to vypadá, že tento týden bude ve svém konci na srážky bohatý. Je to spíše otázka pro vodohospodáře, ale toho, že nebudeme mít co pít, se nebojím.

Začnou se vyskytovat třicítky i v jiných měsících, než jsme dosud zvyklí? Pokud se nepletu, jsou poměrně běžné od června do září.

Vzpomínám si, že v roce 2012 se první tropický den na našem území vyskytl už na konci dubna a v historii měření bychom našli tropické teploty i na začátku října. Datum prvního a posledního tropického dne se může „stěhovat“ více do jara a více do podzimu.