Stále teplejší počasí může život v mnoha ohledech změnit. Svět čekají závažné problémy

Výzkumná agentura Bloomberg přinesla rozsáhlou analýzu, která ukazuje, jak oteplování klimatu ovlivňuje různé oblasti života. Jedním z příkladů je dopad na jaderné elektrárny ve Francii, kde zvýšené teploty vod ohrožují jejich chlazení a produkci elektřiny. Tento problém souvisí s využitím vody z okolních toků a nádrží pro chlazení jaderných reaktorů.

Také sklizeň obilí v Indii je silně ovlivněna extrémními teplotami. Zvýšené teplo může poškodit plodiny a negativně ovlivnit výnosy pšenice, což má významný dopad na potravinovou bezpečnost.

Dalším aspektem je ohrožení korálů na Floridě. Vyšší teploty vody vedou ke zvýšenému bělení korálů, což může mít fatální následky pro tyto křehké ekosystémy. Korály jsou citliví na změny teploty vody a bělení, které je důsledkem vyšších teplot, může způsobit jejich úhyn.

Také šíření určitých druhů živočichů je ovlivněno teplotními změnami. Například druh amerického kůrovce se stěhuje na sever kvůli teplejším podmínkám, což může mít negativní dopad na lesní ekosystémy.

Odborníci varují, že nárůst teploty o několik stupňů má dramatické dopady na různé oblasti života a může překračovat meteorologické prahy, což způsobuje vážné problémy. Zároveň se hovoří o významu jaderné energetiky jako možnosti pro boj proti klimatickým změnám, přestože i tato forma energetiky může být ohrožena nárůstem teplot vod využívaných pro chlazení. Novější jaderné elektrárny se snaží tento problém řešit jinými chladicími systémy.

Oteplování klimatu má mnohostranné a významné dopady na ekosystémy, průmysl a lidský život a jeho důsledky jsou stále více patrné. Podle amerických vědců působících ve vládních institucích navíc existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že letošní rok se stane nejteplejším v zaznamenané historii. Podle serveru France24 se očekává, že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší.  

Sarah Kapnicková, vedoucí vědkyně amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), sdělila, že v současné době se rok 2023 řadí jako třetí nejteplejší v historii. Existuje padesátiprocentní pravděpodobnost, že se stane nejteplejším rokem, dodala.

Kromě vlivu globálního oteplování k tomuto trendu přispívá také cyklický jev El Niño, který dodatečně zvyšuje globální teploty tím, že způsobuje ohřívání povrchu oceánů. Odborníci očekávají, že tento trend bude pokračovat i po následující zimě.

Gavin Schmidt, klimatolog z americké Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA), tvrdí, že nejsilnější vliv El Niña bude patrný v roce 2024. "Očekáváme tedy, že rok 2023 bude nadprůměrně teplý a možná i rekordní, a že rok 2024 bude pravděpodobně ještě teplejší," podotkl. 

"El Niño globálně nepřinese více katastrof," míní podle Deutsche Welle Walter Baethgen, vědec z Mezinárodního výzkumného ústavu pro klima a společnost Kolumbijské univerzity. Zároveň ale dodává, že může mít vážné lokální dopady v různých částech světa.

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.

"Například v Keni během El Nina v letech 1997-1999 byl nárůst množení komárů šílený. Ve východní Africe došlo k rozsáhlým epidemiím malárie," řekla Madeleine Thomsonová, vedoucí oddělení klimatických dopadů a adaptace na charitativní organizaci Wellcome a dodala, že podobné vzorce byly pozorovány během posledního El Niña v roce 2015. a 2016.

Ostatně podle serveru Le Monde odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v rámci online informačního setkání už dříve varovali, že polovina světové populace je nyní vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue. "Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. "Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře. Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.

Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru.