Připlatíme si? Extrémní počasí má dalekosáhlejší dopady, kromě zdraví a zemědělství ohrožuje i obchod

Extrémní vedra způsobená klimatickými změnami mají neoddiskutovatelný dopad jak na zemědělskou produkci, tak i na zdraví lidí. Dopady teplotních změn jsou ale mnohem širší, podle televize CNBC sucho v Evropě způsobuje nejen požáry a ohrožuje bezpečnost, ale je také hrozbou pro mezinárodní i vnitrostátní obchod. Kvůli klesajícím hladinám vody totiž mohou mít klimatické změny dopad i na zásilky přepravované po řekách.

Řeka Rýn, důležitá obchodní cesta, která vede Německem přes evropská města do přístavu Rotterdam, se v kritických bodech stává stále mělčí. Minulý týden voda v Kaub, městě nedaleko Frankfurtu, klesla na nejnižší letošní úroveň.

Televize upozornila, že hladina vody klesá, díky čemuž se snižuje kapacita plavidel a úměrně s tím rostou náklady na přepravu. Minulý měsíc přepravní společnosti jako Maersk nebo Hapag-Lloyd přiznaly, že nedostatek vody v Rýně znamená, že si zákazníci za zboží připlatí.

"Objemy přepravy na řece Rýn byly za posledních zhruba 20 let víceméně konzistentní," míní Tim Beckhoff, expert na nákup a řízení dodavatelů ve společnosti McKinsey. "Ale od roku 2021 pozorujeme, jak rok od roku klesají. Je to trend a pravděpodobně trend, který bude pokračovat," dodal.

Přechod na jiný způsob dopravy je možný, ale drahý. Podle Marca Schattenberga, ekonoma Deutsche Bank, velký rýnský člun o délce asi 135 m s ponorem 3 m uveze kolem 2700 tun nákladu. Podle jeho výpočtů by k přepravě stejného nákladu po silnici bylo zapotřebí asi 110 velkých kamionů.

Náklady na přepravu metrické tuny nafty po Rýnu se od května do poloviny července zdvojnásobily. "Značné množství topného oleje a nafty se přepravuje přes Rýn. V regionech, které jsou takto zásobovány, to vytváří výrazný cenový tlak na tyto produkty," uvedl Schattenberg.

Podle ekonomického institutu IFW může klesající hladina vody výrazně zhoršit produkci zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 se přeprava po Rýnu snížila přibližně o 25 procent a průmyslová výroba v Německu poklesla. Zřejmě ne naposledy. Podle Schattenberga se odvětví říční dopravy kvůli dlouhodobým účinkům klimatických změn v mnoha ohledech promění.

Nezdá se navíc, že by se situace měla zlepšovat. Vedra za sebou sice letos nechaly řadu teplotních rekordů, byla by ale podle CNN nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází. Ve skutečnosti by se tak mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.

"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.

Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.

Klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu potvrdil výsledky analýzy a uvedl, že červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem, což potvrzují různé nezávislé soubory dat kombinující měření v oceánu i na pevnině.

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Související

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny lodní doprava Obchody

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy