Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

Státní představitelé Ázerbájdžánu, Kazachstánu i Ruska nicméně vyzvali veřejnost k zdržení se spekulací, dokud nebudou dokončeny vyšetřování. V této fázi bylo oznámeno pouze to, že letoun směřoval z Baku, hlavního města Ázerbájdžánu, do Grozného v Čečensku, ale byl kvůli husté mlze odkloněn do Aktau v Kazachstánu.

Podle letového plánu měl Airbus Embraer 190 směřovat na západ, avšak trasa letu vedla přes Kaspické moře na východ do Aktau. Důvod této změny není jasný. Portál Flightradar24 na sociálních sítích uvedl, že letadlo bylo vystaveno "rušení GPS signálu" v okolí Grozného, což mohlo narušit jeho navigaci a bezpečnost.

Data a videozáznamy havárie také naznačují možné problémy s kontrolou letadla. Státní média Ruska původně uváděla, že příčinou bylo střetnutí letadla s hejnem ptáků. Tento výklad však zpochybnili odborníci na letectví, včetně analytika Justina Crumpa, který uvedl, že rozsah poškození letadla odpovídá výbuchu v jeho blízkosti, pravděpodobně způsobenému protivzdušnou raketou.

Z 67 osob na palubě přežilo 29 lidí, včetně dvou dětí. Mezi mrtvými byli oba piloti a jeden palubní průvodčí. Kazachstánský místopředseda vlády Kanat Bozumbajev potvrdil, že nikdo z přeživších nebyl kazašské národnosti. Většina pasažérů byli občané Ázerbájdžánu, následováni cestujícími z Ruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Někteří zranění byli ve čtvrtek přepraveni zpět do Ázerbájdžánu, přičemž pět z nich bylo ve vážném, ale stabilním stavu. Ázerbájdžánská státní agentura AZERTAC uvedla, že pro jejich transport byla vypravena speciální letecká linka.

Fotografie a videa pořízená z místa nehody ukazují díry v trupu letadla, které by mohly být způsobeny šrapnely. Tento typ poškození zpochybňuje oficiální tvrzení o střetu s ptáky. Podle ukrajinského experta Andrije Kovalenka je pravděpodobné, že letadlo bylo sestřeleno ruským protivzdušným systémem. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinské drony zasáhly jižní Rusko, což vyvolalo zvýšenou aktivitu ruských protivzdušných sil v oblasti.

Crump k této teorii uvedl, že neexistují důkazy, které by naznačovaly záměrný útok. Podle něj je pravděpodobnější, že šlo o tragickou chybu v kontextu napětí v regionu a obav Ruska z ukrajinských dronů.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že je předčasné vyvozovat jakékoli závěry o příčinách havárie. Kazachstánský senátor Maulen Ašimbajev zdůraznil, že všechny možné verze budou důkladně prozkoumány v rámci mezinárodní vyšetřovací komise, která zahrnuje zástupce Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Ruska.

Prozatím zůstává příčina havárie nejasná, přičemž odborníci i veřejnost netrpělivě čekají na výsledky vyšetřování. Tato tragédie však již nyní vyvolává otázky ohledně bezpečnosti civilního letectví v konfliktních oblastech a potenciálních rizik spojených s narůstajícími vojenskými aktivitami v regionu.

Související

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.
Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines Původní zpráva

Pokud stát nedokáže zaručit bezpečnost letů, měl by uzavřít své nebe pro civilní dopravu, míní expert

Může se stát, že protivzdušná obrana omylem sestřelí civilní letadlo? Případ pádu ázerbájdžánského letu v Kazachstánu z Vánoc pro EuroZprávy.cz okomentoval bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. Existuje mnoho nejasností a přesné vysvětlení tragédie, při níž zemřelo 38 lidí, se tak dozvíme až po vyšetřování.

Více souvisejících

sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy