Cyklický dopad klimatických změn: Požáry mají enormní vliv na emise, kvůli změnám počasí jsou ale ničivější

Kanadské požáry mají na svědomí čtvrtinu celkových emisí uhlíku uvolněných do atmosféry ze všech lesních požárů v letošním roce. Lesy hořely v mnoha kanadských provinciích rekordním tempem a odborníci odhadují, že celkově bylo do ovzduší vypuštěno 410 megatun uhlíkových emisí.

Tato hodnota představuje podle databáze Copernicus "s velkým odstupem" nejvyšší naměřenou hodnotu emisí v Kanadě. Předchozí rekord byl zaznamenán v roce 2014, kdy kanadské požáry způsobily emise 138 megatun uhlíku.

Analýzy a předpovědi projektu Copernicus založené na satelitním pozorování Země ukazují, že některé z kouřových oblaků vyvolaných severoamerickými požáry se dostaly i do Evropy, kde se vyskytují rovněž závažné požáry.

Výzkumníci zejména upozorňují na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě. "Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise lesních požárů pod 20letým průměrem, byly emise uhlíku způsobené lesními požáry v Arktidě od června do srpna třetí nejvyšší v historii, po letech 2019 a 2020, a to především kvůli vysoké zeměpisné šířce," uvádí projekt ve zprávě.

"Požáry se vyskytují v boreálních oblastech každé léto s různou polohou, intenzitou a trváním v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že teploty stále rostou a suché podmínky se stávají dlouhodobějšími, zvyšuje se pravděpodobnost, že zažijeme další ničivé požáry, jako jsou ty v Kanadě. Schopnost monitorovat emise lesních požárů a přenos kouře je nezbytná pro pochopení rozsahu a potenciálních dopadů na kvalitu ovzduší," uvedl vědecký pracovník Mark Parrington.

K polovině srpna shořelo v Kanadě bezmála 14 milionů hektarů, přičemž během předchozí rekordní sezóny požárů v roce 1989 bylo vypáleno 7,6 milionu hektarů lesa. Pro rekordy ale nemusíme chodit daleko. Jeden padl i v Evropské unii. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům a Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU.

Na požáry mají přitom vliv i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Svět přitom ani tak není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.