Počasí, jaké lidstvo nezažilo. Globální oteplování končí, začíná éra globálního varu, varuje OSN

Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".

Pozorovatelé OSN a EU zároveň uvedli, že červenec zřejmě bude nejteplejším měsícem v historii měření, přičemž varovali, že jde jen o předzvěst toho, jak bude vypadat světové klima v budoucnosti.

Šéf OSN v souvislosti se současnými intenzivními vedry v rozsáhlých oblastech severní polokoule as ničivými lesními požáry v jižní Evropě a Kanadě hovořil o "krutém létě". " Je to katastrofa pro celou planetu," řekl novinářům v New Yorku. "Klimatická změna je tady. Je děsivá. A to je jen začátek. Období globálního oteplování skončilo, nastala éra globálního varu,“ řekl Guterres novinářům v New Yorku.

Uvedl, že vědci takového extrémní následky změny klimatu dlouhodobě předpovídali a varovali před nimi. Jediným překvapením je podle něj „rychlost této změny". Šéf OSN proto apeloval na světové lídry, aby už konečně přestali váhat a vymlouvat se a přijali rychlé a dalekosáhlé kroky na ochranu klimatu. Guterres také vyzval rozvinuté země světa, aby se zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a rozvíjející se ekonomiky do roku 2050 .

Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.

Světová meteorologická organizace (WMO) také uvedla, že je "velmi pravděpodobné", že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy teplot. Nicméně WMO počká na oficiální oznámení až po získání všech dostupných údajů.

Klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu potvrdil výsledky analýzy a uvedl, že červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem, což potvrzují různé nezávislé soubory dat kombinující měření v oceánu i na pevnině.

Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem. Bez klimatických změn by tak velká vedra nebyla možná, ukazuje analýza mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

Ohromující horko ohrožující životy a lesní požáry v jižní Evropě a Severní Americe by byly "prakticky nemožné" bez umělého globálního oteplování, uvedli podle serveru Politico vědci, kteří posuzují roli změny klimatu v extrémních povětrnostních jevech, poté, co zanalyzovali nebezpečné vlny veder, které se v červenci přehnaly severní polokoulí, ničily úrodu, vyvolávaly lesní požáry a zabíjely lidi na třech kontinentech .

Vedra za sebou nechaly řadu teplotních rekordů. Více než 50 stupňů v Údolí smrti v USA, 45,3 stupně v Katalánsku, více než 43 stupňů po 24 dní v řadě v americkém Phoenixu, taková vedra by podle CNN byla nemožná bez klimatické změny, k níž na naší planetě dochází.

Ve skutečnosti by se mohlo stát, že toto co nyní zažíváme bude v budoucnu patřit k těm chladnějším létům, pokud rychle nepřestaneme spalovat fosilní paliva, varuje spoluautorka studie Friederike Ottová, klimatická vědkyně z Imperial College London. Podle ní ani toto ještě není nová hranice normálu, protože dokud budeme spalovat fosilní paliva, počasí se bude stále zhoršovat.

Podobnou myšlenku minulý týden prezentoval expert na klimatologii Peter Kalmus z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Tvrdí, že současné léto, plné vln místy nesnesitelných veder, je to nejchladnější, jaké do konce života zažijeme. Nadcházející roky podle něj budou jen horší. A ostatní vědci z uznávaných organizací mu dávají za pravdu.

Vědec varoval, že letošní léto bude nejchladnější, jaké po zbytek svého života zažijeme. Vlny veder budou podle něj Evropu, USA a Asii devastovat stále více, stejně jako záplavy, monzuny a tajfuny. "Většina lidí stále neví, v jakém nebezpečí jsou," uvedl Peter Kalmus na twitteru

Za pravdu mu nepřímo dávají i přední světové organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) už dříve varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila. 

Svět v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Na rostoucí teploty ale mají vliv i klimatické změny, které způsobují každý rok "delší, větší a intenzivnější" extrémní vedra, uvedly WMO a WHO. Ve společném prohlášení organizace uvedly, že jsou "velmi znepokojeny" horkem a "smrtelnými následky", které může mít pro děti, starší lidi, bezdomovce a osoby se zdravotními problémy. Vlády musí usilovat o "naléhavé snížení emisí skleníkových plynů", aby zastavily "další nárůst globálního oteplování," uvedly podle SkyNews organizace.

"Jsme svědky delších, větších a intenzivnějších extrémních teplotních jevů, které každý rok rychle narůstají po celé zeměkouli kvůli změně klimatu," uvedly WHO a WMO. "Extrémní horko si vybírá nejvyšší daň na životech a zdraví těch, kteří jsou nejméně schopni zvládnout smrtelné následky," dodaly.

"Intenzita těchto událostí bude i nadále narůstat a svět se musí připravit na intenzivnější vlny veder," řekl John Nairn, hlavní poradce OSN pro extrémní vedra. Dodal, že počet vleklých a simultánních veder na severní polokouli vzrostl od 80. let šestkrát. "Tento trend nevykazuje žádné známky klesajícího trendu," řekl a varoval, že pokračující vlny veder "budou mít docela vážné dopady na lidské zdraví a živobytí".

Extrémní horko vyskytující se v zemích po celém světě je "nebezpečné" a "rychle rostoucí zdravotní riziko," varovala WMO. "Vlny veder patří k nejsmrtelnějším přírodním nebezpečím, každoročně se stovkami tisíc úmrtí, kterým lze předejít," řekl Nairn.

Související

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny António Guterres globální oteplování

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

před 4 hodinami

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

před 5 hodinami

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy