Lavrov: Rusko se nespokojí s příměřím ve válce na Ukrajině

Ve vysílání televizního kanálu „Rusko 1“ v pořadu „60 minut“ zdůraznil, že příměří by mohlo být pro Rusko nevýhodné, protože by umožnilo Ukrajině posílit své síly a znovu se pokusit o vojenskou akci s cílem zasáhnout Rusko. Podle Lavrova je nezbytné dosáhnout dlouhodobého a právně potvrzeného řešení ukrajinské krize, které by odstranilo hlavní příčiny konfliktu.

Ruský ministr zahraničí se rovněž vyjádřil k možnosti obnovy vyjednávání mezi Ruskem a Spojenými státy po případném zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle něj Rusko nikdy neprohlašovalo, že návrat Trumpovy administrativy automaticky povede k zahájení jednání o globální bezpečnosti nebo o Ukrajině. Podle Lavrova je řešení ukrajinské krize možné pouze v rámci dohod, které by zaručily bezpečnost a stabilitu v Evropě a zohlednily zájmy Ruska i dalších států.

Vladimir Putin již v červnu nastínil podmínky, které by Rusko považovalo za nezbytné pro zahájení jednání a příměří. Mezi těmito podmínkami jsou požadavky na stažení ukrajinských vojsk z okupovaných oblastí Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské, zajištění, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a potvrzení, že Ukrajina nebude mít jaderné zbraně.

Putin rovněž požaduje uznání Krymu a čtyř okupovaných oblastí jako součásti Ruska a zrušení sankcí proti Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tyto podmínky označil za ultimátum a odmítl o nich jednat.

Zatímco Zelenskyj tvrdí, že jednání jsou možná pouze za podmínky návratu k hranicím z roku 1991 a přijetí Ukrajiny do NATO, Trump v rámci své předvolební kampaně opakovaně vyjádřil přesvědčení, že by dokázal ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle agentury Reuters poradci Donalda Trumpa vyvinuli několik návrhů, jak řešit situaci.

Keith Kellogg například navrhl zmrazení vojenských operací na frontové linii a zajištění, že Ukrajina nebude pozvána do NATO na 10 let, přičemž by se americká vojenská pomoc použila jako páka k tlaku na Moskvu. Richard Grenell navrhl vytvoření „autonomních zón“ v mírové dohodě a zrušení podpory vstupu Ukrajiny do NATO.

Ve střetu mezi těmito různými přístupy ukrajinský prezident Zelenskyj v listopadu připustil, že Kyjev by mohl uvažovat o diplomatickém návratu okupovaných území, pokud by byla Ukrajina přizvána do NATO. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tento postoj podporuje, zdůrazňuje, že členství v NATO je jedinou zárukou dlouhodobého míru v regionu.

Mezitím se Zelenskyj setkal s Trumpem v prosinci, kdy americký ex-prezident podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina musí dostat bezpečnostní záruky a že příměří by mělo být dosaženo co nejdříve. Trump také uvedl, že Putin již utrpěl významné ztráty a „prohrál“. Po setkání Trump prohlásil, že čeká na schůzku s Putinem, aby prodiskutovali možnosti ukončení války.