Lidstvo otevřelo brány do pekla, řekl v OSN Guterres. Změnám počasí můžeme ještě zabránit, míní Čaputová

Klimatická změna způsobená závislostí lidstva na fosilních palivech "otevřela brány do pekla" , prohlásil v projevu na úvod klimatického summitu Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku Generální tajemník OSN António Guterres. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se ale domnívá, že nejhoršímu scénáři lze stále zabránit.

Guterres svým projevem narážel na "úmorná vedra" a "bezprecedentní požáry" zhoršované emisemi skleníkových plynů. Zároveň však zdůraznil, že budoucnost zatím není dána, takže je možné ji změnit, pokud se podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, což je cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla ve svém projevu Čaputová. Podle ní ale můžeme stále zabránit nejhoršímu scénáři.

"Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," uvedla a dodala, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Obává se, že nečinnost v otázce ochrany klimatu by měla největší dopad na ty nejzranitelnější, tedy děti, ženy a chudé.

Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Doporučené články

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.

Doporučené články

Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.

To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

Doporučené články

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Doporučené články

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Emise zapřičiněné lesními požáry na severní polokouli tak letos dosáhly rekordních hodnot. Největší podíl na zhoršení kvality ovzduší měly požáry v Kanadě. Vyplývá to ze zprávy organizace Copernicus, která monitoruje stav atmosféry a klimatických změn. 

Kanadské požáry mají na svědomí čtvrtinu celkových emisí uhlíku uvolněných do atmosféry ze všech lesních požárů v letošním roce. Lesy hořely v mnoha kanadských provinciích rekordním tempem a odborníci odhadují, že celkově bylo do ovzduší vypuštěno 410 megatun uhlíkových emisí.

Tato hodnota představuje podle databáze Copernicus "s velkým odstupem" nejvyšší naměřenou hodnotu emisí v Kanadě. Předchozí rekord byl zaznamenán v roce 2014, kdy kanadské požáry způsobily emise 138 megatun uhlíku.

Doporučené články

Analýzy a předpovědi projektu Copernicus založené na satelitním pozorování Země ukazují, že některé z kouřových oblaků vyvolaných severoamerickými požáry se dostaly i do Evropy, kde se vyskytují rovněž závažné požáry.

Výzkumníci zejména upozorňují na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě. "Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise lesních požárů pod 20letým průměrem, byly emise uhlíku způsobené lesními požáry v Arktidě od června do srpna třetí nejvyšší v historii, po letech 2019 a 2020, a to především kvůli vysoké zeměpisné šířce," uvádí projekt ve zprávě.

"Požáry se vyskytují v boreálních oblastech každé léto s různou polohou, intenzitou a trváním v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že teploty stále rostou a suché podmínky se stávají dlouhodobějšími, zvyšuje se pravděpodobnost, že zažijeme další ničivé požáry, jako jsou ty v Kanadě. Schopnost monitorovat emise lesních požárů a přenos kouře je nezbytná pro pochopení rozsahu a potenciálních dopadů na kvalitu ovzduší," uvedl vědecký pracovník Mark Parrington.

K polovině srpna shořelo v Kanadě bezmála 14 milionů hektarů, přičemž během předchozí rekordní sezóny požárů v roce 1989 bylo vypáleno 7,6 milionu hektarů lesa. Pro rekordy ale nemusíme chodit daleko. Jeden padl i v Evropské unii. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům a Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU.

Na požáry mají přitom vliv i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

Klimatické změny António Guterres Zuzana Čaputová OSN Počasí

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy