Lidstvo otevřelo brány do pekla, řekl v OSN Guterres. Změnám počasí můžeme ještě zabránit, míní Čaputová

Klimatická změna způsobená závislostí lidstva na fosilních palivech "otevřela brány do pekla" , prohlásil v projevu na úvod klimatického summitu Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku Generální tajemník OSN António Guterres. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se ale domnívá, že nejhoršímu scénáři lze stále zabránit.

Guterres svým projevem narážel na "úmorná vedra" a "bezprecedentní požáry" zhoršované emisemi skleníkových plynů. Zároveň však zdůraznil, že budoucnost zatím není dána, takže je možné ji změnit, pokud se podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, což je cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla ve svém projevu Čaputová. Podle ní ale můžeme stále zabránit nejhoršímu scénáři.

"Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," uvedla a dodala, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Obává se, že nečinnost v otázce ochrany klimatu by měla největší dopad na ty nejzranitelnější, tedy děti, ženy a chudé.

Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Doporučené články

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.

Doporučené články

Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.

To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

Doporučené články

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Doporučené články

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Emise zapřičiněné lesními požáry na severní polokouli tak letos dosáhly rekordních hodnot. Největší podíl na zhoršení kvality ovzduší měly požáry v Kanadě. Vyplývá to ze zprávy organizace Copernicus, která monitoruje stav atmosféry a klimatických změn. 

Kanadské požáry mají na svědomí čtvrtinu celkových emisí uhlíku uvolněných do atmosféry ze všech lesních požárů v letošním roce. Lesy hořely v mnoha kanadských provinciích rekordním tempem a odborníci odhadují, že celkově bylo do ovzduší vypuštěno 410 megatun uhlíkových emisí.

Tato hodnota představuje podle databáze Copernicus "s velkým odstupem" nejvyšší naměřenou hodnotu emisí v Kanadě. Předchozí rekord byl zaznamenán v roce 2014, kdy kanadské požáry způsobily emise 138 megatun uhlíku.

Doporučené články

Analýzy a předpovědi projektu Copernicus založené na satelitním pozorování Země ukazují, že některé z kouřových oblaků vyvolaných severoamerickými požáry se dostaly i do Evropy, kde se vyskytují rovněž závažné požáry.

Výzkumníci zejména upozorňují na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě. "Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise lesních požárů pod 20letým průměrem, byly emise uhlíku způsobené lesními požáry v Arktidě od června do srpna třetí nejvyšší v historii, po letech 2019 a 2020, a to především kvůli vysoké zeměpisné šířce," uvádí projekt ve zprávě.

"Požáry se vyskytují v boreálních oblastech každé léto s různou polohou, intenzitou a trváním v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že teploty stále rostou a suché podmínky se stávají dlouhodobějšími, zvyšuje se pravděpodobnost, že zažijeme další ničivé požáry, jako jsou ty v Kanadě. Schopnost monitorovat emise lesních požárů a přenos kouře je nezbytná pro pochopení rozsahu a potenciálních dopadů na kvalitu ovzduší," uvedl vědecký pracovník Mark Parrington.

K polovině srpna shořelo v Kanadě bezmála 14 milionů hektarů, přičemž během předchozí rekordní sezóny požárů v roce 1989 bylo vypáleno 7,6 milionu hektarů lesa. Pro rekordy ale nemusíme chodit daleko. Jeden padl i v Evropské unii. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům a Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU.

Na požáry mají přitom vliv i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Související

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Ilustrační foto

Počasí letos překoná obávaný rekord. Je ještě naděje na změnu?

Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

Klimatické změny António Guterres Zuzana Čaputová OSN Počasí

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 46 minutami

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 1 hodinou

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 2 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 9 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy