Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

"Věděli jsme, že tento den přijde," řekl serveru CNN Mattia Menchetti, výzkumník z Institutu evoluční biologie ve Španělsku. Jeho tým objevil v Evropě 88 hnízd červených ohnivých mravenců rozmístěných na 5 hektarech poblíž města Syrakusy na Sicílii v Itálii. Mravenci známí pod latinským jménem Solenopsis invicta se usazují v Evropě, a podle vědců to není vůbec dobrá zpráva.

Červení ohniví mravenci působí jako neporazitelné stroje v říši hmyzu. Jsou vysoce agresivní e jejich kousnutí patří mezi nejbolestivější vůbec. Ostatně přízvisko "ohniví" nedostali jen díky barvě, ale i kvůli pocitu, které jejich kousnutí vyvolává. Jakoby se kůže ocitla v jednom ohni. Mají speciální žlázy, které vylučují jedovatou látku, která způsobuje silnou bolest a pálení a může vyvolat i vážné alergické reakce.

Tito mravenci pochází z Jižní Ameriky, ale byli zavlečeni do některých dalších částí světa, včetně Severní Ameriky, kde se stali invazivním druhem. Jsou známi svou silnou sociální strukturou a schopností tvořit rozsáhlá kolonie. Červení ohniví mravenci jsou aktivní lovci a mohou společně koordinovaně útočit na jiné hmyzí druhy.

Pro zemědělce a zahrádkáře jsou nepříjemnými škůdci. Jejich eliminace je kvůli jejich agresivitě a schopnosti rychle se rozmnožovat obtížná. Nezastaví je ani voda, ani propast, kolonie čítající i sto tisíc jedinců si hravě vyrobí most přes řeku nebo průrvu v zemi. Usídlit se navíc mohou prakticky kdekoliv, včetně spotřebičů a elektronických zařízení.

"Solenopsis invicta je jedním z nejhorších invazních druhů. Může se šířit znepokojivě rychle," varuje Menchetti s tím, že kolonie těchto mravenců byly nalezeny v předměstské oblasti Syrakus. Není pitom jasné, jak se tam dostali, genetická analýza ale odhalila, že se s největší pravděpodobností rozšířili ze Spojených států nebo Číny.

Podle vědců se ale v Itálii nezastaví, naopak by se mohli brzy rozšířit po celé Evropě, protože 7 procent kontinentu, včetně velkých městských oblastí, jako je Barcelona, ​​Řím, Londýn a Paříž, už má klima, které je pro tento druh vhodné.

Tropickému hmyzu se kvůli oteplování v Evropě začíná líbit

Agresivní mravenci nejsou to jediné, s čím se bude muset Evropa potýkat. Podle serveru Le Monde odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) už dříve uvedli, že polovina světové populace je nově vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. A i těm se začíná na severu líbit.

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.

Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.