Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

"Věděli jsme, že tento den přijde," řekl serveru CNN Mattia Menchetti, výzkumník z Institutu evoluční biologie ve Španělsku. Jeho tým objevil v Evropě 88 hnízd červených ohnivých mravenců rozmístěných na 5 hektarech poblíž města Syrakusy na Sicílii v Itálii. Mravenci známí pod latinským jménem Solenopsis invicta se usazují v Evropě, a podle vědců to není vůbec dobrá zpráva.

Červení ohniví mravenci působí jako neporazitelné stroje v říši hmyzu. Jsou vysoce agresivní e jejich kousnutí patří mezi nejbolestivější vůbec. Ostatně přízvisko "ohniví" nedostali jen díky barvě, ale i kvůli pocitu, které jejich kousnutí vyvolává. Jakoby se kůže ocitla v jednom ohni. Mají speciální žlázy, které vylučují jedovatou látku, která způsobuje silnou bolest a pálení a může vyvolat i vážné alergické reakce.

Tito mravenci pochází z Jižní Ameriky, ale byli zavlečeni do některých dalších částí světa, včetně Severní Ameriky, kde se stali invazivním druhem. Jsou známi svou silnou sociální strukturou a schopností tvořit rozsáhlá kolonie. Červení ohniví mravenci jsou aktivní lovci a mohou společně koordinovaně útočit na jiné hmyzí druhy.

Pro zemědělce a zahrádkáře jsou nepříjemnými škůdci. Jejich eliminace je kvůli jejich agresivitě a schopnosti rychle se rozmnožovat obtížná. Nezastaví je ani voda, ani propast, kolonie čítající i sto tisíc jedinců si hravě vyrobí most přes řeku nebo průrvu v zemi. Usídlit se navíc mohou prakticky kdekoliv, včetně spotřebičů a elektronických zařízení.

"Solenopsis invicta je jedním z nejhorších invazních druhů. Může se šířit znepokojivě rychle," varuje Menchetti s tím, že kolonie těchto mravenců byly nalezeny v předměstské oblasti Syrakus. Není pitom jasné, jak se tam dostali, genetická analýza ale odhalila, že se s největší pravděpodobností rozšířili ze Spojených států nebo Číny.

Podle vědců se ale v Itálii nezastaví, naopak by se mohli brzy rozšířit po celé Evropě, protože 7 procent kontinentu, včetně velkých městských oblastí, jako je Barcelona, ​​Řím, Londýn a Paříž, už má klima, které je pro tento druh vhodné.

Tropickému hmyzu se kvůli oteplování v Evropě začíná líbit

Agresivní mravenci nejsou to jediné, s čím se bude muset Evropa potýkat. Podle serveru Le Monde odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) už dříve uvedli, že polovina světové populace je nově vystavena hrozbě nákazy horečkou dengue, která se přenáší prostřednictvím určitých druhů komárů. A i těm se začíná na severu líbit.

"Více než 130 zemí je postiženo horečkou dengue, která nyní zasáhla všechny kontinenty včetně Evropy," poznamenal Raman Velayudhan, vedoucí veterinární jednotky pro veřejné zdraví, kontrolu vektorů a životní prostředí.

"Horečka dengue je nemoc, která představuje silnou překážku pro globální zdraví. Její postupné rozšiřování, jak se zdá, nezná hranic," dodal Ibrahima Socé Fall, ředitel celosvětového programu WHO pro kontrolu opomíjených tropických nemocí.

Na americkém kontinentu úřady ročně evidují miliony případů této nemoci. Nejvíce postiženou zemí je Brazílie, nemoc se ale nyní šíří do států dále na jih, jako je Bolívie, Paraguay a Peru, které byly dříve pro komáry přenášející tuto nemoc příliš chladné. 

"Dengue se šíří do nových oblastí, včetně Evropy, a objevují se výbušná ohniska. Přibližně polovina světové populace je nyní ohrožena horečkou dengue s odhadem 100–400 milionů infekcí ročně," uvedla WHO.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí CDC na svém webu uvádí, že každý rok se horečkou dengue nakazí až 400 milionů lidí. Z toho zhruba 40 000 lidí ročně na toto onemocnění zemře.

Nelze však vyloučit, že se čísla budou v průběhu let zvyšovat. Na šíření horečky má podle odborníků vliv globální oteplování a scénář, který nyní lidstvo zažívá, předpověděli vědci už před dvaceti lety.

V roce 2000 vědci publikovali článek, ve kterém předpověděli nárůst horečky dengue a malárie právě v důsledku globálního oteplování. Práce byla předmětem řady diskuzí, navzdory tomu se ale objevují stále závažnější dopady změny klimatu na šíření některých infekčních chorob, zejména virových, včetně dengue.

Nemoc šíří komár tygrovaný, Aedes albopictus , který může na člověka i domácí zvířata přenést více než 20 nebezpečných virů. Kromě horečky dengue například i virus Zika nebo žlutou zimnici. Komár asijského původu se přizpůsobil tropickému i mírnému klimatu a stále více se šíří i v Evropě.

"Před 5-6 lety jsme si mysleli, že se komár tygří rozšíří, ale nevěděli jsme, do jaké míry. Dnes se rozšířil všude," poznamenává Cyril Caminade, výzkumník na univerzitě v Liverpoolu a Institutu infekcí a globálního zdraví. "Měli jsme předpovědi na rok 2020. Ale nemysleli jsme si, že se dostane do Paříže tak rychle," říká Anna-Bella Faillouxová, ředitelka výzkumu virologie v Pasteurově institutu. Ve Francii se komár objevil v roce 2016.  

Vědci zpozorovali, že některé nemoci, jako například virus Zika či právě horečka dengue, mají tendenci následovat klimatický fenomén zvaný El Niño. Ten vystavuje svět vysokým teplotám, silným dešťům a poté ničivému suchu, čímž vytváří příznivé podmínky pro šíření komárů. Ty navíc mohou přenášet hned několik virů současně.

"Viry Zika a chikungunya nepocházejí z Jižní Ameriky, přesto Brazílie zažívá silnou kocirkulaci virů, spolu s těmi, které dorazily dříve, jako je horečka dengue a žlutá zimnice," uvedla Faillouxová.

Související

Více souvisejících

Hmyz mravenci komáři

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

před 10 hodinami

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

před 11 hodinami

Počasí v noci dalo hasičům zabrat. Zlámané stromy místy zastavily dopravu

Bouřky a silný vítr, které v úterý večer a v noci zasáhly Česko, lámaly stromy, ničily střechy i elektrická vedení. Hasiči měli napříč několika kraji stovky výjezdů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy