V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný. Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, o čemž je přesvědčen i filantrop a miliardář Bill Gates.
Gates byl jednou z hlavních tváří klimatické konference Climate Forward v New Yorku. Ve svém vystoupení podle televize CNBC prohlásil, že zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se budou vyžadovat trvalé investice a podporu ze strany veřejného i soukromého sektoru.
Zákony o ochraně klimatu ale naráží u republikánů. Gates upozornil, že je potřeba zvýšit počet těch, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy musí na změnu klimatu prioritně reagovat. Více než polovina Američanů sice považuje změnu klimatu za "hlavní hrozbu" pro blahobyt USA, ale podle údajů z průzkumu Pew Research Center je podpora pro změny výrazně rozdělena podle stranických linií. Zatímco téměř osm z deseti demokratů považuje změnu klimatu za hlavní hrozbu, v případě republikánů je to pouze dva z deseti.
Gates se obává, že aby mohlo ke změnám dojít, je potřeba velkých investic do oceláren, továren na výrobu hnojiv a nových způsobů výroby masa. Podle něj musí být změna kontinuální a rychlá, "aby USA mohly jít příkladem." Většina globálních emisí přitom pochází z chudších zemí, než jsou Spojené státy, podle Gatese ale právě ty, spolu s dalšími bohatými zeměmi, musí stát v čele vývoje a snižování nákladů na nové technologie.
Čisté technologie tak musí být lepší a levnější, protože to je podle Gatese jediný realistický způsob, jak ukazují méně bohaté země. Je podle něj také nerealistické očekávat, že bohaté země budou platit za distribuci čistých technologií do méně bohatých zemích, pokud nejsou lepší a levnější než ty staré.
Je ale přesvědčen, že udržet závazek o snížení oteplování se nepodaří. "Nejsme na cestě k omezení pod 1,5 stupně," řekl s tím, že v tuto chvíli není otázkou, zda se překročí cíl stanovený Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 udržet globální oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, ale o kolik se překročí.
Za pravdu mu dal i generální tajemník OSN António Guterres, který na úvod klimatického summitu Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku řekl, že klimatická změna způsobená závislostí lidstva na fosilních palivech "otevřela brány do pekla".
Guterres svým projevem narážel na "úmorná vedra" a "bezprecedentní požáry" zhoršované emisemi skleníkových plynů. Zároveň však zdůraznil, že budoucnost zatím není dána, takže je možné ji změnit, pokud se podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, což je cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.
"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla ve svém projevu Čaputová. Podle ní ale můžeme stále zabránit nejhoršímu scénáři.
"Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," uvedla a dodala, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Obává se, že nečinnost v otázce ochrany klimatu by měla největší dopad na ty nejzranitelnější, tedy děti, ženy a chudé.
Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.
Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.
Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.
"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.
Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.
To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.
Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).
"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Emise zapřičiněné lesními požáry na severní polokouli tak letos dosáhly rekordních hodnot. Největší podíl na zhoršení kvality ovzduší měly požáry v Kanadě. Vyplývá to ze zprávy organizace Copernicus, která monitoruje stav atmosféry a klimatických změn.
Kanadské požáry mají na svědomí čtvrtinu celkových emisí uhlíku uvolněných do atmosféry ze všech lesních požárů v letošním roce. Lesy hořely v mnoha kanadských provinciích rekordním tempem a odborníci odhadují, že celkově bylo do ovzduší vypuštěno 410 megatun uhlíkových emisí.
Tato hodnota představuje podle databáze Copernicus "s velkým odstupem" nejvyšší naměřenou hodnotu emisí v Kanadě. Předchozí rekord byl zaznamenán v roce 2014, kdy kanadské požáry způsobily emise 138 megatun uhlíku.
Analýzy a předpovědi projektu Copernicus založené na satelitním pozorování Země ukazují, že některé z kouřových oblaků vyvolaných severoamerickými požáry se dostaly i do Evropy, kde se vyskytují rovněž závažné požáry.
Výzkumníci zejména upozorňují na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě. "Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise lesních požárů pod 20letým průměrem, byly emise uhlíku způsobené lesními požáry v Arktidě od června do srpna třetí nejvyšší v historii, po letech 2019 a 2020, a to především kvůli vysoké zeměpisné šířce," uvádí projekt ve zprávě.
"Požáry se vyskytují v boreálních oblastech každé léto s různou polohou, intenzitou a trváním v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že teploty stále rostou a suché podmínky se stávají dlouhodobějšími, zvyšuje se pravděpodobnost, že zažijeme další ničivé požáry, jako jsou ty v Kanadě. Schopnost monitorovat emise lesních požárů a přenos kouře je nezbytná pro pochopení rozsahu a potenciálních dopadů na kvalitu ovzduší," uvedl vědecký pracovník Mark Parrington.
K polovině srpna shořelo v Kanadě bezmála 14 milionů hektarů, přičemž během předchozí rekordní sezóny požárů v roce 1989 bylo vypáleno 7,6 milionu hektarů lesa. Pro rekordy ale nemusíme chodit daleko. Jeden padl i v Evropské unii. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům a Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU.
Na požáry mají přitom vliv i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.
Související
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
Počasí , Klimatické změny , Bill Gates , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Kirby: Izraelci začali plnit závazky, o které je požádal Biden. Před invazí do Rafahu nás vyslechnou
před 1 hodinou
Situace na frontě se pro Ukrajinu zhoršila, přiznal Kyjev
před 2 hodinami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 3 hodinami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 3 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 4 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 5 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 6 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 7 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 8 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 9 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 10 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 10 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 11 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 12 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.
Zdroj: Libor Novák